Experti: V oblibě je koruna, v nemilosti forint

Měsíc únor stejně jako leden přinesl slušný přebytek Česka v zahraničním obchodě - kolem sedmi miliard korun. Ale domácí měna tuto včerejší zprávu vůbec nevzala na vědomí a oslabila na závěrečných 28,52 za euro.
Její kurs totiž mnohem více než několik suchých čísel ovlivnil vývoj ve střední Evropě, kde se investoři zbavovali polského zlotého a maďarského forintu.
Avšak vůči americkému dolaru, který výrazně ztratil na světových trzích, měna posílila zhruba o 30 haléřů na 23,25 koruny.
Experti v naprosté většině sázejí na další zhodnocování koruny. Přitom poukazují hlavně na to, že vývozu se bude nadále dařit.
V regionu je akutně ohrožen forint. Ten se může kvůli více než šestiprocentnímu schodku veřejných financí v Maďarsku propadnout už krátce po volbách, jejichž první kolo se koná tuto neděli.

Experti sázejí na korunu
Údaj, že Česko v únoru vyvezlo o 303 miliónů eur více, než dovezlo, jenom doplňuje předchozí příznivé zprávy, sdělila včera agentuře Bloomberg Tania Kotsos z londýnské společnosti RBC Capital Markets. "Předpokládám, že i následující čísla budou pro kurs koruny povzbudivé. Během tří měsíců by se mohl dostat na 28,40 za euro," dodala Kotsos.
Podobně vidí kurs také Jon Harrison z firmy Dresdner Kleinwort Wasserstein. "Kdybych si měl vsadit na to, která měna se po nedávném poklesu ve středoevropském regionu zotaví, pak na českou korunu. V dobách, kdy zlotý či forint kolísaly, vždy poskytla bezpečný přístav," podotkl Harrison.
Připomněl, že zatímco forint během března vůči euru ztratil 4,6 procenta, zlotý čtyři a slovenská koruna 1,4 procenta, koruna česká jenom 0,7 procenta.
Finančním trhům neunikla zpráva Moody's Investor Service z konce března, podle které tato ratingová agentura změnila výhled pro Česko ze "stabilního" na "pozitivní". "V dohledné době se ekonomika dočká lepšího ratingu," předpovídá Radoslaw Bodys z investiční banky Merrill Lynch.
Na rozdíl od svých některých kolegů ale nepředpokládá, že koruna během několika příštích měsíců nějak výrazně posílí. Brzdit "v rozletu" ji budou především zvyšující se sazby v eurozóně a v USA. Aktiva ve společné měně a dolarech totiž nabídnou lepší výnosy.
"Máme velice rádi korunu, ale nálada je nyní ve střední Evropě vrtkavá. Proto nelze vyloučit přechodné oslabení," míní Jeff Gable z banky Barclays Capital. Předpovídá, že kurs se koncem letošního roku dostane na 27,80 za euro. Většina předpovědí domácích ekonomů na závěr roku se točí kolem 28 korun.

Forintu hrozí propad
Z celého tuctu expertů, které v těchto dnech oslovila agentura Bloomerg, radí kupovat českou korunu sedm a pět je pro "držet". Nikdo tedy nedoporučuje zdejší měnu "vysypat" z portfolia. Maďarský forint dopadl opačně. Většina analytiků investory nabádá, aby se ho zbavili, než se kurs náhle propadne. Důvodem je "dvojí deficit" - kromě schodku veřejných financí také zhruba osmiprocentní propad na běžném účtu platební bilance.
Oba schodky zatím "kryje" příliv zahraničního kapitálu. Ten ovšem vyžaduje tzv. rizikovou prémii, a centrální banka je proto nucena držet svoji klíčovou sazbu od loňského září na šesti procentech.
"Ať se po volbách chopí moci kdokoli, bude muset během dvou měsíců předložit důvěryhodný program finančního ozdravení. Jinak může propuknout vážná krize. Úprk před maďarskými dluhopisy, prudké oslabení forintu a následné zvýšení sazeb, které přidusí ekonomiku," rýsuje chmurný scénář Peter Felcsuti z Raiffeisenbank.
Investoři si podle Dorothey Gasserové z italské Banca Intesa stále více uvědomují, že ani volby nemusí vést ke změně rozpočtové politiky v Maďarsku.
"Maďarský forint tak zůstane velice zranitelný. Během dvou měsíců může oslabit až na 270 za jedno euro," varuje Gasserová. Průměrný kurs se od počátku letošního roku pohybuje kolem 255 forintů za euro.
Ratingové agentury Standard & Poor's i Moody's nedávno zhoršily Maďarsku výhled na "negativní". "Je velice pravděpodobné, že mu brzy přidělí i horší rating. To může být pro forint velká rána," upozorňuje Gasserová.

Zlotý také zeslábl
Kurs polské měny koncem března oslabil až k hranici 3,97 za euro, což bylo čtyřměsíční minimum. Ale ve srovnání s květnem 2004, kdy země vstoupila do Evropské unie, je stále asi o pětinu silnější.
A to se nynější vládě a jejím spojencům v populistické straně Sebeobrana nelíbí. "Zlotý, by se měl směňovat za 4,50 za euro, neboť naše firmy potřebují vyvážet," nechal se slyšet šéf zmíněné strany Andrzej Lepper.
A rozpočtový deficit? Kabinet ho letos plánuje ve výši 30,5 miliardy zlotých proti loňským 28,6 miliardy zlotých. "V příštích dvou letech se může dále prohloubit, abychom zmírnili nezaměstnanost," míní vládní spojenec Lepper.
Ten patří k nejzavilejším kritikům guvernéra Polské národní banky Leszka Balcerowicze. Požaduje nový zákon, který by stanovil, že centrální banka bude odpovídat nejenom za inflaci, ale také za hospodářský růst a boj s chudobou.
Balcerowicz ale oponuje, že by to bylo v rozporu s ústavou. Guvernér je s vládou "na kordy" také kvůli zavedení eura. Zatímco kabinet odmítá stanovit termín jeho zavedení, Balcerowicz požaduje "jasný tah na branku". Především ozdravení veřejných financí .