MMF čeká hluboká reforma

Fond čeká hluboká reforma

Světové hospodářství je v nebývale dobrém stavu, ale Mezinárodní měnový fond, jehož jarní zasedání včera skončilo ve Washingtonu, to nemůže ukolébat.
Přesně naopak. Šéf fondu Rodrigo Rato je přesvědčen, že jeho instituce se musí reformovat, aby byla lépe připravena na možné finančně-měnové otřesy. Proto chce přitvrdit kontrolu zejména nad politikou směnných kursů, kterou jednotliví členové fondu provádějí.
Důležitou a zároveň choulostivou součástí chystané reformy budou větší hlasovací práva rozvojových zemí. Ty už dlouho reptají, že jsou u jednacího stolu MMF odstrkovány. A to přesto, že jejich váha v globální ekonomice stoupá.
"Poskytnout jim více hlasů znamená zvýšit důvěryhodnost měnového fondu," je přesvědčen britský ministr financí Gordon Brown.
Největší váhu ve fondu mají USA, jimž patří 17,1 procenta hlasů. Celá západní sedmička (skupina G7) pak drží 45,3 procenta. Naproti tomu trojice tvořená Čínou, Indií a Brazílií dá dohromady asi 6,5 procenta hlasů. Přitom na světovém HDP se podílí asi 22 procenty (podle nominálního kursu).
"Konkrétní opatření a návrhy na reformu představí šéf MMF Rodrigo Rato na podzimním zasedání v Singapuru," sdělil agentuře ČTK náměstek ministra financí Tomáš Prouza, který se jarního zasedání zúčastnil.

Ozývají se i Evropané

Svůj podíl na celkovém počtu hlasů zvýší Čína, Jižní Korea, Mexiko a Turecko. Podle agentury Reuters mají šanci také Malajsko, Thajsko a Singapur. Je to právě Asie, která se už nemusí spoléhat na stabilizační půjčky měnového fondu. Od krize, která postihla jihovýchodní část kontinentu v létě 1997, se totiž mnohé změnilo.
Asie je na zdravých hospodářských nohou (mj. díky silné poptávce v USA) a nashromáždila obrovské devizové rezervy. Může si tak do jisté míry dovolit "konkurovat" měnovému fondu. Například poskytovat zemím, jimž se tolik nevede, půjčky.
Ale s rozložením sil ve fondu nejsou spokojeny ani některé vyspělé země. "Se všemi se musí zacházet rovným způsobem," nechal se ve Washingtonu slyšet spolkový ministr financí Peer Steinbrück. Ten se domnívá, že třetí největší světová ekonomika by měla mít u jednacího stolu fondu více než dosavadních šest procent hlasů. Reptají také Španělsko a Irsko.
Na řízení měnového fondu se chce podílet také Evropská centrální banka. "Je jedním ze dvou velkých významných hráčů v globální měnové politice. Myslím si, že je hloupé a směšné, že ECB není tam, kde by měla být," prohlásil lucemburský premiér Jean-Claude Juncker.

Fond zpřísní svůj dohled

Šéf fondu Rodrigo Rato dal také na srozuměnou, že hodlá pevněji sevřít otěže, aby mohl účinněji předcházet možným krizím. Jejich riziko souvisí především s prohlubující se "globální nerovnováhou". Zatímco USA mají v obchodu se světem (včetně služeb) schodek přes 800 miliard dolarů, asijské země na čele s Čínou a ropní producenti hromadí stále větší přebytky. Riziko, že se propadne dolar a svět se ocitne v recesi, tak stoupá.
Hlavním úkolem fondu podle Rata je podobným situacím zabránit. "Chceme, aby se dolar i další měny, hlavně asijské, ubíraly správným směrem," řekl. Konzultace fondu s jednotlivými zeměmi už proto nestačí. Rato bude oprávněn volat k pořádku i celou skupinu zemí, například z jihovýchodní Asie či Latinské Ameriky.