Válka a bouře Chris zvedly cenu ropy

Cena ropy v Londýně se včera přehoupla přes šestasedmdesát dolarů za barel. Trh polekalo hned několik špatných zpráv. Izrael se chystá vtrhnout hlouběji do Libanonu. Sabotéři v Iráku znovu zaútočili na exportní ropovod. A do třetice - v Karibské oblasti vznikla tropická bouře, která může zasáhnout Mexický záliv.
Experti ji pokřtili Chris. Sílu hurikánu sice zatím nenabrala, ale už jenom fakt, že míří k Mexickému zálivu, trhy pořádně vyděsil.
Barel severomořské ropy včera pozdě odpoledne podražil o 1,20 dolaru a stál 76,35 dolaru. V New Yorku cena stoupla o 85 centů na 75,25 dolaru, uvedla agentura Bloomberg.

Dorazí Chris do zálivu?
"Chris nevypadá nebezpečně, ale světový trh s ropou je po loňských zkušenostech citlivý na jakoukoli zprávu o bouři. Kdekdo hned mluví o tom, že by mohl zesílit a udeřit na Mexický záliv," komentoval Andy Lebow z newyorské společnosti Man Financial.
Bouře Chris představuje pro Mexický záliv, v němž Američané těží asi třetinu své ropy, minimální nebezpečí, domnívá se také Jason Schenker, ekonom peněžního domu Wachovia.
Připouští ale, že pokud by bouře nabrala rychlost 74 mil za hodinu (asi 119 kilometrů), už by se do kroniky zapsala jako hurikán.
Období hurikánů, které vznikají nad Atlantským oceánem, začíná prvního června a trvá do konce listopadu. Loni jich vědci z Národního střediska pro výzkum hurikánů (sídlí v Miami, stát Florida) zaznamenali patnáct. Ve známost vešly hlavně hurikány Katrina a Rita.
Ropa zdražila i kvůli vysokým teplotám na americkém Středozápadě, kde se denní teploty pohybují kolem osmatřiceti stupňů Celsia. Spotřeba elektřiny potřebné ke chlazení tak vzrostla a s ní i poptávka po zemním plynu, který spalují elektrárny. Cena tohoto paliva (kontraktů futures) vylétla v pondělí o 14 procent na 8,25 dolaru za milión britských tepelných jednotek.
Elektrárenské společnosti se hned začaly ohlížet po alternativním zdroji - a tím je tekuté palivo.

Ropa coby barometr
Cenu ropy drží vysoko i události na Blízkém východě. Obavy na trhu nyní vyvolávají hlavně zprávy, že Izrael ignoruje výzvy k zastavení bojů v Libanonu, a naopak chystá vpád do hloubky jeho území.
"Nedomnívám se, že kvůli konfliktu vznikne vážnější problém s ropou. Jedinou zemí v oblasti, která ji vyváží, je Sýrie," říká Deborah Whiteová z francouzské banky Société Générale.
Ale další experti mají velké obavy, že do izraelsko-libanonského konfliktu budou zataženy Sýrie a Írán. V takovém případě by hrozilo akutní nebezpečí, že budou přerušeny dodávky ropy z Blízkého východu.
Irán je druhým největším producentem v kartelu OPEC, hned po Saúdské Arábii. Ve světovém žebříčku vývozců mu náleží čtvrté místo. Jeho napjaté vztahy se Západem kvůli jaderně energetickému programu se značnou měrou podepsaly na trhu s ropou. "Je zřejmé, že cena této suroviny nyní slouží jako geopolitický barometr," míní podle agentury Reuters James Neale, analytik společnosti Citigroup Investment Research.
Terčem sabotážního útoku v Iráku se opět stal ropovod, jímž by se měla přepravovat ropa ze severních nalezišť do tureckého přístavu Ceyhan.
Doba, kdy konečně zahájí provoz, se tak dále vzdaluje. A s ní i cíl bagdádské vlády, dostat produkci ropy na dva milióny barelů denně, tedy na úroveň před invazí USA v březnu roku 2003.