Dva snímky - detail na ozářené ornamenty slavné istanbulské Modré mešity a modlící se postava před křížem v kostele sv. Ducha ve Slavonicích - pocházejí ze vzdálených míst, mají ale cosi společného. Oba motivy jsou rušeny pravidelným stínem mříže a oba vystihují charakter černobílých fotografií Jany Hunterové: mimořádný cit pro kompozice a ostré kontrasty světla a stínu. Hunterová ještě do soboty vystavuje v liberecké Malé síni.
Londýnský chodec viděný fotografkou Janou Hunterovou
Fotografka se "dotýká" všedních okamžiků v běžném životě a na cestách. Někdy experimentuje s pohybem v kontrastu se statickými objekty. Jindy ukazuje pouze tolik, aby byl celek rozpoznatelný jen v náznaku, ale ponechal si určité tajemství.
Mezi vydařené snímky patří například (snad opravdu náhodné) zátiší s vodní dýmkou z káhirské kavárny, nohy kolemjdoucího u stánku v Ankaře nebo scéna ranního mytí podlahy pomocí hadice v alexandrijské kavárně. Fotografka se dívá jakoby z pohledu malého dítěte, zaujatá nezvyklými, přehlíženými, ale krásnými detaily, tvary či objekty. Mezi ně patří struktura duny nebo stohovatelné židle.
Hunterová se intenzivně věnuje fotografii teprve několik let, liberecká výstava je ale překvapivě vyzrálá.
Více na http://765foto.com/.
