Proč tolik povyku kvůli větrným elektrárnám?

Skupina ČEZ se nezříká své odpovědnosti za podobu budoucího vyváženého energetického portfolia naší země a vedle konvenčních zdrojů plánuje v souladu s doporučeními Evropské unie (tzv. indikativní cíle) razantní rozvoj i v oblasti alternativních možností. Coby největší domácí výrobce elektřiny plánuje v následujících 15 letech investovat do rozvoje obnovitelných zdrojů energie celkem 30 miliard korun, z toho zhruba 20 miliard korun bude určeno na výstavbu větrných elektráren.

Ty v rámci ČR zažívají skutečně nevídaný boom. Bohužel je cenou za získávání 100% čisté elektřiny z větru často neuvěřitelně komplikovaná cesta od zrodu záměru ke spuštění „větrníků“. V poslední době jsme svědky téměř davové hysterie namířené proti instalaci větrných turbín v krajině. Mnohdy jde přitom o založena na zavádějících nebo nepravdivých faktech.

Mýty neustojí střet s realitou

Bohužel právě prostřednictvím mýtů o údajných negativních dopadech přitom dnes lidé vnímají větrné elektrárny. Navíc je často rétorika jejich dnešních zuřivých odpůrců zcela záměrně založena na prehistorických faktech z počátku 90. let, kdy se u nás objevovaly první stroje.

Technologie, na nichž je fungování větrných elektráren založeno, ale za posledních několik let prošly bouřlivým vývojem. Ve svém důsledku se to projevilo mj. ve 2-3násobně vyšší účinnosti moderních strojů, nesrovnatelně vyšší bezpečnosti jejich provozu, nižší hlučnosti a dalších charakteristikách.

Nevědomost jako argument?

Nikomu nelze upírat právo na vlastní názor. Vliv větrných elektráren např. na krajinný ráz je samozřejmě věcí ryze subjektivní, ne každému se nové dominanty líbí. Naprosto zarážející je ovšem slabé povědomí mezi českou veřejností o větrné energii a obnovitelných zdrojích vůbec.

Např. podle zjištění agentury CVVM z května letošního roku dokáže jen menšina (37 % respondentů) alespoň hrubě odhadnout podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny v ČR (v současnosti cca 4,7 %), zbylých 63 % nemá jasnou představu. V kontrastu s tímto zjištěním přitom stojí názor 62 % lidí, že elektřiny z obnovitelných zdrojů by se v ČR mělo vyrábět více než 10 % z celkového energetického mixu (52 % chce dokonce více než 20% zastoupení obnovitelných zdrojů).

Možná ještě zajímavější výstupy nabízejí domácí i zahraniční studie mapující postoje obyvatel v místech instalace větrných elektráren. Srovnáním názorů před vybudováním strojů a po jejich spuštění svědčí o nezaplatitelné vlastní zkušenosti lidí. Výstupy vypovídají o podstatném odbourání obav lidí z hluku, infrazvuku, rušení TV a rozhlasového signálu, padajícího ledu z lopatek strojů, vlivu na život lidí i zvěře, atd.

Výkupní ceny=zlatý důl?

Když selže většina iracionálních argumentů, uchylují se odpůrci „větrníků“ k dosud téměř spolehlivě fungujícímu příběhu o dotovaných výkupních cenách obnovitelných zdrojů (pro větrnou energii stanovena Energetickým regulačním úřadem pro letošní rok na 2,46 Kč/kWh) a spolehlivém výnosu pro stavitele věrných elektráren. Jenže i tady už zdaleka ne všechny nedávné závěry platí. S rostoucí velikostí větrných elektráren se začaly zlepšovat měrné ekonomické parametry, zejména náklad na instalovaný 1 kW výkonu. Takže cena, za níž dnes vyrábíme elektřinu z větru, už je na úrovni některých uhelných elektráren.

Zatímco vítr zůstane i nadále bezplatným statkem, ceny uhlí, plynu, ropy a zřejmě i uranu porostou. Znamená to, že stávající rozdíly v nákladech na výrobu elektřiny mezi  klasickými zdroji a větrnou energií by se měly dále smazávat. Dobře patrné je to např. z přiloženého grafu vývoje výkupních cen z obnovitelných zdrojů a růstu ceny u silové elektřiny v posledních pěti letech (Zdroj: Hospodářský výbor PS PČR,Libor Kičmer,ČEZ Obnovitelné zdroje,s.r.o., duben 2008). Zatímco výkupní ceny elektřiny získávané z malých vodních elektráren (MVE), biomasy a bioplynu rostou, výkupní cena elektřiny z větrných elektráren (VTE) průběžně klesá. Při vědomí, že velkoobchodní cena elektřiny na trhu stále roste, je reálné, že větrná energie se zbaví „náhubku“ dotovaného zdroje. Nejčastější odhady hovoří o srovnání kroku s tržní cenou elektřiny okolo roku 2012. V té době by měla stát většina dnes plánovaných a parků.

Co bude dál?

Postavit dnes jednu větrnou elektrárnu znamená pro investora sehnat až 90 milionů korun. Současné stroje s instalovaným výkonem 2 až 3 MW mohou ročně vyrobit přes 5 tisíc MWh, což je množství elektřiny, které spotřebuje 1500 domácností. To není jistě mnoho, ale při vhodné lokalizaci a nalezení kompromisu se zájmy státní správy, obcí, ochrany přírody, správce přenosové soustavy a dalších dotčených subjektů je reálné v průběhu několika málo let instalovat v českém prostředí až tisíc MW.

V plánech budoucí koncepce české energetiky by obnovitelné zdroje měly mít své důležité místo. Skupina ČEZ je považuje za důležitou součást vhodného energetického mixu, nikoliv však za zdroje, které by okamžitě nahradily uhlí a jádro.

Česká republika by měla do roku 2020 podle návrhu Evropské komise více než zdvojnásobit podíl obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě energií. Na konci příštího desetiletí by tak mohl činit 13,5 procenta.

Josef Sedlák, generální ředitel ČEZ Obnovitelné zdroje