Vyndali první cihlu z berlínské zdi. Ale výročí roku 1989 Maďary moc nebere

Jen zřídkakdy, pokud vůbec, je možné vidět generála policie ve slavnostní uniformě plakat před několika prezidenty a premiéry. Vzpomínka na to, jak před dvaceti lety pomáhal jako pohraničník dětem východoněmeckých uprchlíků z Maďarska, zmohla rakouského generála Nikolause Kocha natolik, že musel na pár desítek vteřin přerušit svůj projev, kterým se zakončovala několikahodinová oficiální oslava pádu železné opony v Budapešti.

"Strach uprchlíků byl opravdový. Když jsem jim dával čokoládu, oni se třásli strachem, strachem před uniformou," řekl generál a sál malebného maďarského parlamentu plný protřelých politiků a diplomatů poprvé za mnoho hodin autenticky ztichl a prožíval generálovy emoce.

Jinak byla totiž maďarská vzpomínka na stříhání drátů a pád komunismu po barvité vojenské přehlídce plná spíše oslavných zdravic a popisů osobních zásluh a technikálií, které umožnily před 20 lety s tichým souhlasem Moskvy zrušit drátěné překážky mezi Maďarskem a Rakouskem a následný exodus východoněmeckých uprchlíků.

Každý druhý řečník se pak odvolal na citát exkancléře Helmuta Kohla, že Maďaři vyndali první cihlu z berlínské zdi. Maďaři tam pomyslně soutěží o zásluhy s Poláky, kteří si před takřka měsícem připomněli výročí prvních polosvobodných voleb.

Pomíjené výročí

Rok 1989 zdaleka nepatří v Maďarsku mezi nejprožívanější výročí. Proti víkendovým oficiálním oslavám, kterých se neúčastnil ani lídr opozice Viktor Orbán, neprotestoval v ulicích Budapešti nikdo z nacionalistů ani z pravicové opozice. Jinak totiž sebechvalné akce středolevicové vlády vyvolávají mezi Maďary, ponořenými do hluboké politické a ekonomické krize, velké protesty a vzrušené debaty: především výročí protikomunistického povstání z roku 1956 a protihabsburského z roku 1848.

"V porovnání s rokem 1956 tohle výročí není nabité emocemi a Maďaři ho tolik neprožívají," říká historik Gábor Lagzi. Podle nedávného průzkumu mezi mladými lidmi, který zveřejnil deník Népszabadság, si dokonce 49 procent mladých lidí myslí, že za "gulášového komunismu", jak se maďarskému režimu do roku 1989 říkalo, se žilo lépe než nyní.

I když se vláda snažila představit 27. červen, kdy před dvaceti lety politici oficiálně přestřihli dráty, jako ono klíčové datum, demontáž komunismu nemá v Maďarsku jasnou hranici ani symbol. Možná i proto, že pro pravici stále ještě neskončila, neboť vládu nyní tvoří především postkomunističtí socialisté svázaní s minulostí.

Socialismus neskončil?

"Možná, až příští rok podle očekávání vyhraje Orbánův opoziční Fidesz a socialisté budou na hlavu poraženi, tak to bude konec jedné éry, která začala rokem 1989, protože strany, které vyhrály první svobodné volby, se do parlamentu už určitě nedostanou," říká maďarský politolog Balász Kiss.

Oba se shodují, že téma roku 1989 není a nebude v politickém boji příliš důležité. Maďarsko nyní trápí spíš růst nacionalismu a radikalismu spojený s útoky na Romy. V nedávných eurovolbách získalo 15 procent hlasů ultranacionalistické a xenofobní hnutí Jobbik.

Šéf opozice a pravděpodobný vítěz voleb v příštím roce Viktor Orbán raději odjel z Maďarska, i když právě on je s dvacátým výročím roku 1989 spojován z nynějších politiků snad nejvíce: jeho kariéra odstartovala 16. června 1989, když jako studentský vůdce v projevu při oficiálním pohřbu premiéra z dob povstání z roku 1956 Imre Nagyho v přímém přenosu a před čtvrtmilionovým davem jako první vyzval sovětská vojska k odchodu ze země.

Postupný rozklad maďarského komunismu

Květen 1988

Odstavení dlouholetého vůdce Jánose Kádára z čela strany.

Leden 1989

Člen politbyra Imre Poszgay poprvé označil povstání z roku 1956 za "lidové povstání".

Květen 1989

Začala demontáž železné opony na hranicích s Rakouskem.

16. června 1989

Pohřeb ostatků Imre Nagye za účasti čtvrt miliónu lidí.

Červen 1989

Ministři zahraničí Alois Mock a Gyula Horn stříhají za účasti kamer dráty na hranicích.

Září 1989

Vláda po řadě tajných jednání nechala otevřít hranice pro tisíce východoněmeckých uprchlíků.

Listopad 1989

Změna ústavy a referendum o volbě prezidenta.

Květen 1990

První plně svobodné volby.