Zpráva ze včerejška: pokles výrobních cen v Německu a České republice předčil očekávání analytiků, ukazuje se jako velmi prudký. K tomu si přičtěme deflaci čili pokles cen v eurozóně a stagnaci cen u nás. Ještě důležitější je, že dnes málokdo ve světě počítá s tím, že by v dohledné době mohla svět ohrožovat inflace. S jejím návratem se nepočítá ani v roce 2010. Vzpomínáte ještě, jak před pár měsíci ještě skoro všichni varovali (a jak bývá u ekonomů zvykem papouškovali jeden od druhého, že nákladné záchranné balíčky vlád v USA a v Evropě povedou k vysoké inflaci? Že z pasti vysokých státních dluhů půjde uniknout pouze vysokou inflací, tedy znehodnocením úspor? Pamatujete si ještě, jak všichni varovali, že po recesi přijde stagflace, tedy kombinace stagnace a vysokých cen?

Už v první polovině letošního roku se sice našli ekonomové, kteří upozorňovali, že sice dochází k vysokému nárůstu fiskálních výdajů a že měnová politika je velmi volná (či nadstandardní), ale i tak klesá peněžní zásoba (objem peněz v ekonomice měřený ukazatelem M3) a to jak v USA, tak v Evropě. Málokdo si jich ale všímal.

Dnes se začíná karta obracet. Hlavním důvodem proč inflace do Evropy nepřichází a nepřijde, je obrovský přebytek volných výrobních kapacit. I kdyby se poptávka zvedla, nepřijde ještě dlouhou dobu žádný tlak na růst cen.

Edward Harrison se na serveru Naked capitalism také zabývá tím, proč se inflace netřeba bát.

1. Lidé se začínají odvracet od obchodníků, spotřebitelé soustředí pozornost na redukci zadlužení, případně vytváření úspor. Bůžek spotřeby poněkud uvadá.

2. Americký a globální růst bude v dohledné době velmi nízký.

3. Exportně orientované ekonomiky (Německo, Čína, Japonsko) potřebují oživit domácí poptávku, ale pravděpodobně se jim to nepovede.

4. Je tu riziko opětovného pádu do krize, jako v roce 1937.

5. Banky se dostanou do vleklé krize. Krize způsobované nebezpečnými finančními produkty je sice pryč, ale přichází krize špatných úvěrů a nesolventních podniků.

To je samozřejmě velmi zjednodušená interpretace toho článku.
...

Dnes mne potěšil můj oblíbenec John Kay svým textem o morálním hazardu. Je to jeden z nejlepších textů na toto téma. A doporučuji všem, co jsou přesvědčeni, že krizi zavinila státní regulace.