Podzimní volby do Poslanecké sněmovny budou již pátými v pořadí a zdá se, že i letos budeme svědky úspěchu jedné z nově vzniklých a menších politických stran. Tato skutečnost se již stává spíše charakteristickým znakem české politické scény než jen ojedinělou souhrou náhod a událostí. Takováto politická strana bývá před volbami zpravidla pasována do role černého koně a je jí přisuzována šance na vstup do Poslanecké sněmovny. Kdo jím bude letos?
Od prvních voleb (v samostatné ČR) do Dolní komory Českého parlamentu v roce 1996 vždy uspěly čtyři politické subjekty, které byly doplněny jednou či dvěma dalšími stranami. Mezi stabilní póly českého stranictví patří zleva doprava KSČM, ČSSD, KDU-ČSL a ODS. Z výsledků parlamentních voleb je patrné, že na levici dominují sociální demokraté a komunisti, politický střed byl obsazován křesťanskými demokraty a na pravici dominovala ODS. Je zde však prostor, který není trvale obsazený jedním subjektem, z hlediska volebních výsledků stran je značně proměnlivý a v každých volbách se ho podařilo uloupit jiné straně. Tento prostor bychom nalezli od středu více či méně napravo, zmiňované strany se prezentovaly liberálními hodnotami, byly atraktivní pro mladší a vzdělanější voliče, zdůrazňovaly dodržování lidských práv ve světě a kladně se stavěly k problematice Evropské unie.
O jakých politických stranách konkrétně je tedy řeč? Ve volbách v roce 1996 uspěla ODA, o dva roky později prošla do Sněmovny nově vzniknuvší Unie svobody, v r. 2002 tato strana svůj volební úspěch zopakovala v tzv. Koalici s KDU-ČSL a v posledních volbách do Poslanecké sněmovny sítem proklouzla Strana zelených. Jejich působení na vrcholné scéně bylo krátkodobějšího charakteru na jedno, max. dvě volební období. ODA prožila své nejlepší období v letech 1992-1997 jakožto jedna z vládních stran, poté byla již za éry Čtyřkoalice zasažena sérií finančních problémů. Unie svobody v letech 1998-2004 přes počáteční úspěchy ve sněmovních, krajských a senátních volbách nedokázala naplnit svůj potenciál z období svého vzniku a de facto vstupem do vlády s levicovou ČSSD v roce 2002 se její kredit postupně vyčerpal. Naposledy se dostala do Poslanecké sněmovny Strana zelených, které uškodily jednak vnitrostranické spory a nejednost, tak zřejmě i účast ve vládní koalici, čímž strana přišla o možnost více se konsolidovat a zapustit kořeny na politické scéně.
Do sedla černého koně letošních voleb média a veřejnost posadily, zdá se, nově vzniklý projekt s názvem TOP09, jehož architektem je bývalý ministr financí M. Kalousek a hlavní volební tváří a předsedou strany je někdejší ministr zahraničí K. Schwarzenberg. Aktuální předvolební průzkumy (CVVM, katedra Politologie a evropských studií Univerzity Palackého) předpovídají této straně zisk přes 9,5 %. Tato čísla je však nutné brát s rezervou, vzpomeneme-li např. na předvolební čísla Unie svobody v roce 1998, které pár měsíců před volbami bylo prorokováno zhruba 18 %.
Opět se tedy potvrzuje myšlenka, že zřejmě jediným místem na dnešní politické scéně, kde je možné vybudovat novou stranu a mít vcelku reálnou šanci překonat 5% hranici do Sněmovny, je právě středopravý prostor, který v minulosti reprezentovaly strany ODA, US a SZ (především pak M. Bursík a jeho křídlo). Je však otázkou, zda se letošnímu hlavnímu favoritovi na toto uvolněné místo (za předpokladu, že šance Strany zelených je minimální a že TOP09 skutečně získá alespoň potřené minimum hlasů) podaří překonat neduhy svých předchůdců a nepůjde jen o epizodní politický projekt na jedno volební období. TOP09 však disponuje určitým aspektem, kterým převyšuje zmiňované politické strany: spoluprací s hnutím Starostové a nezávislí má TOP09 možnost stát se stranou nejen tzv. elitářskou pro užší skupinu voličů, ale také vybudovat si regionální strukturu a dostat se „blíže" k voličům. Tento regionální a místní aspekt ODA, US a Strana zelených zcela postrádaly a byl to jeden z hlavních důvodů, proč se těmto subjektům nepodařilo zakotvit na zdejší scéně. Starostové a nezávislí už v krajských volbách v minulém roce prokázali, že jsou v několika krajích velmi silní a dokážou zúročit práci a oblíbenost svých starostů. Proto se jeví jako velmi strategické, že se TOP09 rozhodla spojit svou spolupráci právě s tímto subjektem.
Uvedl bych ještě jednu stranu, o které se nyní v médiích diskutuje a která byla zahrnuta i do posledního průzkumu agentury CVVM. Jsou jí Věci veřejné, jejímž předsedou se čerstvě stal, na veřejnosti populární, R. John. Ten nedávno prohlásil, že "podpora Věcí veřejných již v tomto okamžiku převyšuje pět procent nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny". Lze odhadnout, na kolik se toto číslo blíží skutečnosti, nicméně prvky přímé demokracie a tzv. servisní princip strany jsou pro voliče zajímavé. I když je šance této strany spíše menší než větší, mohly by se Věci veřejné stát příjemným překvapením letošních voleb a i kdyby neuspěly při vstupu do Sněmovny, tak si alespoň připravení lepší startovní pozici pro komunální volby v r. 2010, ve kterých by strana se svými parametry byla určitě obohacením komunálního politického světa.
Ondřej Koutník
student Katedry politologie a evropských studií
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist