Český volejbalista 20. století, dvojnásobný mistr světa, dvojnásobný mistr Evropy, držitel dvou olympijských medailí, pětinásobný mistr republiky a mistr Itálie. Taková je vizitka sedmasedmdesátileté legendy sportu nad vysokou sítí Josefa Musila.
Rodák z Kostelní Lhoty, který byl v roce 2004 Mezinárodní volejbalovou federací FIVB zvolen mezi osm nejlepších hráčů světa 20. století a jako jediný Čech uveden do Světové volejbalové síně slávy, se ve středu dočkal dalšího ocenění.
Prezident Václav Klaus mu předal při příležitosti oslav vzniku Československa vysoké státní vyznamenání - medaili Za zásluhy II. stupně o stát v oblasti sportu.
Musil, jemuž mezi volejbalisty neřekne nikdo jinak než Bulda, stál za velkými úspěchy reprezentace v padesátých a šedesátých letech. Tehdy se před Československem skláněli i pozdější hegemoni ze Sovětského svazu.
Jak se otáčel u sovětské hymny a hrál do sedmdesáti
Nejvíce vzpomíná na vzájemný zápas na olympijských hrách v Mexiku v roce 1968, které následovaly nedlouho po srpnových "událostech" v Československu.
"Problémy jsem s nimi osobně nikdy neměl. Jen když hráli ruskou hymnu, otáčeli jsme se od jejich vlajky," zavzpomínal na příhodu z her, kde získal národní tým bronzové medaile. Hned poté ukončil reprezentační kariéru.
Poté dlouhá léta působil jako hráč a později i jako trenér v Itálii, kde rovněž dosáhl řady úspěchů. Po návratu do Československa ještě dlouho aktivně hrával, za pražské Spoje nastupoval ještě v sedmdesáti letech.
"Někdy mě napadne, že bych si zase zahrál volejbal, ale hned to zavrhnu. Těžko už bych bouchl do balonu," řekl Musil, který přiznal, že kvůli dlouholeté kariéře toho jeho nohy i záda hodně vytrpěly.
Nyní si užívá poklidného života v důchodu, z něhož jej vytrhla jen překvapivá zpráva o státním vyznamenání. "Vůbec mě nenapadlo, že bych něco takového mohl dostat," dodal dojatě.
