Před loňským volebním kongresem ODS jsem tu psal blog s názvem „Proč bude Mirek Topolánek zvolen odpůrci Mirka Topolánka“ a titulek popisoval situaci v ODS, jejíž členové jsou nespokojení s Topolánkovým vedením, ale nemají nikoho jiného, proto budou stávajícího předsedu volit. Ačkoliv letošní kongres volební nebyl, dalo by se říct, že situace je teď ještě „stejnější“.
Topolánek se chce vypořádat s krajskými „kmotry“, kteří prý ovládají ODS. Prohlašuje, že stranu očistí od jejich praktik, od korupce atd., atp…
Má pravdu
Korupce ODS na radnicích už není ani veřejným tajemstvím, je už zcela veřejná, bez tajemství. Okruh vítězů výběrových řízení snad v každém městě je znám předem. Veřejné zakázky či veřejné prodeje se konají pod zcela soukromou kontrolou.
Ano, Topolánek má pravdu. Jenže neříká ji celou. Proč se vlastně z ODS stalo tohle? Proč už se neliší od ČSSD?
V čem spočívá jádro problému
Předseda ODS říká, že jeho předchůdce je teď k ODS zády. A má opět pravdu. Ale není to Klaus, kdo se takto otočil. Ještě v roce 2006 Topolánek na kongresu prosadil usnesení zakazující přesun pravomocí z Prahy do Bruselu, aby o rok později největší přesun pravomocí v dějinách EU začal sám vehementně prosazoval. ODS otočila o 180 stupňů, a právě tak se za Klausova záda dostala. Klaus sám zůstal na původním stanovisku (ať už si kdokoliv myslí o jeho prezidentování cokoliv).
To je klíčová věc (byť jen jeden z mnoha případů) k pochopení změny v ODS. Zeptejte se nějakého „odéesáka“, jaký je postoj jeho strany k Lisabonské smlouvě. Uvedete ho do rozpaků. Ve volbách 2006 by něco takového rezolutně odmítal. Dva roky na to by se zapřísahal, že snad jedině pod podmínkou stavby amerického radaru. Teď by už nejspíš nevěděl vůbec. A to je jádro věci.
Osudová ztráta
ODS se dříve lišila od strany jako je ČSSD tím, že její členové věděli, jaký je postoj jejich strany k té či oné věci. Ačkoliv se Topolánkovci brání tím, že i Klaus dělal kompromisy, je to hodně ubohý argument. Jistěže i Klaus dělal kompromisy, ale všichni věděli, z jakých pozic je dělá. Když se dnes zeptáte členů této strany, z odpovědi není jasné ani to, jestli jsou pravicoví či levicoví, natož abyste se něco dozvěděli o postoji strany k danému problému.
A právě zničení tohoto ideového pojítka stojí za současným stavem strany. Topolánek bojuje s jednotlivými lidmi o posty, obviňuje všechny ostatní za problémy a neúspěchy, stále dokola ale překvapuje své spolustraníky novými postoji, názory i chováním, aniž by cokoliv dokázal vysvětlit, nebo se o to dokonce jen pokoušel. A tak si strana našla jiné pojítko – prospěch z toku peněz z veřejných rozpočtů a dotací. Ne že by všichni členové ODS byli kmotři. Ale míra rezignace uvnitř skupiny „slušných“ je fatální.
Upřímný Topol
Mirek Topolánek má v popisu problémů ODS pravdu. Dokonce věřím, že očistění strany myslí upřímně. Bohužel si ale vůbec neuvědomuje, že do tohoto stavu dostal stranu právě on, že právě on přinesl do ODS trestuhodné praktiky, že právě on se vydal cestou silového manipulování, které ústí do volení lidí typu Vodrážka na vysoké posty.
Mirek Topolánek je porodním dědkem kmotrů. Jediným důvodem, proč se mu podařilo vyhrát evropské volby, je osoba Jiřího Paroubka, která stmelila voliče i ODS. V programu strany se množí pasáže, za které by se nestyděla ani ČSSD a snad ani KSČM.
Zoufalému pravicovému voliči pak nezbývá nic jiného než zoufale psát zoufalé blogy…
