Hry 21. zimní olympiády byly slavnostně zahájeny, první sady medailí rozdány. Ale možná se ve sportovních kronikách jednou objeví pod hlavičkou 1. jarní olympijské hry. Musím říci, že když jsem den po příletu cupital po ulicích Vancouveru z hotelu do novinářského centra navlečen v zimní bundě, která na první pohled signalizuje, že je opravdu teplá, a proti mně se občas mihli týpci v kraťasech, připadal jsem si malinko zvláštně.

Naštěstí měli alespoň kolem krku omotanou šálu vyvedenou v kanadských národních barvách s neodmyslitelným nápisem GO CANADA GO. Člověka pak už nemohl zaskočit ani fakt, že na začátku února si musí na ulici dávat pozor, aby ho nesmetl cyklista nebo motorkář na vyjížďce.

Organizační výbor měl a má stále spoustu práce se sněhem. Ve Whistleru je ho moc, v Cypress Mountain, dějišti soutěží v akrobatickém lyžování a snowboardingu, je ho pro změnu málo. Takže si musíte zvyknout ještě na jeden poměrně nezvyklý úkaz na silnici. Kromě cyklistů a motorkářů v centru totiž na highwayi mimo město potkáte kolonu tracků naloženou tunami sněhu, kterak si to z Whistleru sunou na druhou stranu do Cypress. Zřejmě si vzali příklad ze šampionátu v Liberci, ale pojali to poněkud v jiném měřítku…

Nevím, jak Whistler, ale že by Vancouver vyloženě dýchal sportovní událostí olympijského formátu, to se říct nedá. Hlavní třídy jsou sice ověšené vlaječkami, ale místní to zatím nechává ledově klidnými – tedy lépe řečeno jarně bezstarostnými. S tím souvisí i bezpečnostní opatření, která jsou v porovnání s těmi, která jsme si užili na letních hrách před dvěma lety v Pekingu, jen hodně slabým odvárkem. Zatímco na Dálném východě jsme museli při vstupu na každé sportoviště téměř do slipů, tady prochází scannerem jen ten, koho náhodně vylosuje počítač. Což je velmi příjemná záležitost.

Ale to jsou jen okrajové "starosti" nás novinářů. Nejdůležitější samozřejmě je, jak si povedou čeští sportovci. Ze všech sálá nadšení a jako správní profíci se vrtochy počasí nenechávají rozhodit. Koneckonců – pro každého jsou podmínky stejné. Takže držme palce!

GO CZECH GO!

Jiří Hoelzel, komentátor ČT

Text vyšel v HN