Po dosažení bakalářského titulu je poměr muži-ženy vyrovnaný, navíc v 54 % zemí ženy představují 55% univerzitních absolventů. Změna nastává ve vyšší úrovni studií, doktorantského titulu dosahuje více žen pouze ve 20 % zemí a disproporce se dále zvyšuje po zahájení vlastní vědecké kariéry - ve více než 35 % zemí světa ženy představují méně než 30 % vědeckých sil a ve více než 75% světa je podíl žen ve výzkumu nižší než 45%.
(UNESCO International Report on Science, Technology and Gender 2006, www.unesco.org)

Ve společnosti L´ORÉAL je výzkum základním pilířem rozvoje a strategie a klíčem k úspěchu. Inovace je stěžejní činností od založení společnosti L´ORÉAL chemikem Eugenem Schuellerem v r. 1907. Na vědeckém výzkumu ve 14 vědeckých centrech ve Francii, Asii a Americe se podílí téměř 2 900 osob. Výsledkem je portfolio 17 mezinárodních značek, které přinášejí výrobky založené na vědeckém výzkumu a každoroční registrace několika set nových patentů. Ženy představují 55 % celkového počtu vědeckých pracovních sil.

Partnerský projekt L´ORÉAL a UNESCO "For Women in Science" je jen konkrétním vyjádřením snahy podílet se na vytváření nových vědeckých profesionálních drah žen po celém světě. Vznikl v roce 1998 a na mezinárodní úrovni uděluje každoročně pět cen významným badatelkám, které se za svou kariéru staly vzorem pro následující generaci. Dále rozděluje 15 mezinárodních stipendií mladým vědkyním, jejichž výzkumný projekt přijala uznávaná vědecká instituce mimo jejich domovskou zemi.

Součástí projektu je již čtvrtým rokem Stipendium L´ORÉAL Česká republika pro ženy vědě s podporou České komise
pro UNESCO a Akademie věd České republiky. Slavnostní večer proběhl za účasti předsedy Akademie věd ČR prof. Ing. Jiřího Drahoše, DrSc., pana Ing. Milana Kuny, vedoucího tajemníka Sekretariátu České komise pro UNESCO a pana Marco Fabiena, generálního ředitele společnosti L’Oréal Česká republika.

Ve čtvrtém ročníku shromáždil sekretariát České komise pro UNESCO celkem 52 platných přihlášek mladých badatelek z celé České republiky, což potvrzuje, že od vzniku udělování stipendia v České republice zájem neklesá, spíše naopak – celkem je to od začátku programu 140 přihlášených. Letošní věkový průměr žadatelek je 31 let a více než polovina přihlášek přišla z vědeckých pracovišť v Praze. Mezi dalšími jsou vědkyně například z Ostravy, Brna, z Jižních Čech nebo Olomouce.

Pravidla stipendijního programu umožňují odborné porotě vybrat každoročně pouze tři laureátky. V letošním roce se však porota a pořadatelé programu Pro ženy ve vědě rozhodli vyzdvihnout vysokou kvalitu a úroveň přihlášených prací tím, že 6 dalších prací ocenili formou Čestného ocenění poroty.

Oceněné laureátky

RNDr. Marie Kalbáčová, Ph.D. (věk 35 let) byla oceněna za práci „Interakce buněk s nano-materiály - Nové perspektivy pro implantologii a bioelektroniku“. V rámci široké spolupráce s pracovišti Univerzity Karlovy a Akademie věd se zabývá interakcemi lidských buněk s různými nano-materiály. Používá jak buněčné linie (např. osteoblasty), tak primární kultury kmenových buněk, které pěstuje na materiálech jako jsou uhlíkové nanotuby, nanokrystalický diamant a další. Zjišťuje míru jejich biokompatibility a posléze jejich osteoinduktivní (stimulují růst kosti) a osteokonduktivní (podporují následný růst kosti) potenciál, které vedou k lepší (snadnější, rychlejší) integraci implantátu do kosti.

Další oceněnou mladou vědkyní je doc. Ing. Gabriela Holubová, Ph.D. (věk 35 let). Porotu přesvědčila svou prací z oboru matematiky, „Fučíkovo spektrum a systémy se skákajícími nelinearitami“. Fučíkovo spektrum je celosvětově používaný termín moderní matematické analýzy pojmenovaný po českém matematikovi Svatoplukovi Fučíkovi. Fučíkovo spektrum a jeho konkrétní struktura úzce souvisí s vlastnostmi systémů s tzv. skákajícími (nebo též asymetrickými) nelinearitami. Skákající nelinearitu můžeme nalézt u řady aplikací, mezi nejznámější však patří kmitavé chování visutých mostů. Matematické modelování těchto systémů a studium jejich nelineárního chování bylo inspirováno zřícením mostu Tacoma Narrows Bridge, ke kterému došlo v roce 1941. Na počátku jejího výzkumu společně s kolegy studovala různé zjednodušené modely visutých mostů a částečně se nám podařilo zodpovědět dvě základní otázky: za jakých podmínek jsou oscilace mostu v jistém smyslu „malé a stabilní“ a pro jaké hodnoty mostních parametrů můžeme pozorovat „nebezpečné“ chování. V současné době se věnuje především studiu tohoto pojmu a zkoumá obecné vlastnosti Fučíkova spektra u různých systémů a modelů.

Třetí oceněnou laureátkou je Mgr. Jana Humpolíčková, Ph.D. (věk 32 let). V rámci projektu, ve kterém se zabývá studiem buněčné signalizace, bude testovat několik proteinů a jejich transmembránové domény, u nichž se předpokládá, že mají zásadní vliv na uspořádání membránových lipidů do izolovaných struktur, tzv. raftů. Předpokládá, že právě tyto rafty jsou zodpovědné za prvotní spouštěcí mechanismus signalizačních kaskád. Jednou z testovaných látek je podjednotka B choleratoxinu, o níž je známo, že asociuje s pěti molekulami membránového lipidu, gangliosidu GM1, a že její interakce s modelovými biologickými membránami dává za vznik mikroskopické fázové separaci membránových lipidů a tedy i proteinů, které s jednotlivými fázemi asociují. Její práce nese název „Využití dynamické saturační optické mikroskopie a časově rozlišené fluorescenční korelační spektroskopie ke studii membránových raftů“.

Generální ředitel L´ORÉAL Česká republika Marco Fabien obklopený letošními finalistkami

www.prozenyvevede.cz

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist