Odpovědnost zaměstnance za škodu

Odpovědi na vaše dotazy závisí na skutečnostech, které v dotazu bohužel neuvádíte, zejména na tom, jaký odpovědnostní režim mezi vámi a vaší zaměstnavatelem existuje ve vztahu k odcizené tržbě a notebooku, a dále na tom, do jaké míry je dáno vaše zavinění na vzniklé škodě.

V případě tržby je možné, že s vámi zaměstnavatel sjednal tzv. dohodu o odpovědnosti k ochraně hodnot svěřených zaměstnanci k vyúčtování dle ust. § 252 a násl. zákoníku práce (v praxi je stále zpravidla označované jako „hmotná odpovědnost“). Pokud tomu tak je, potom je na vás, abyste prokázal, že ke škodě došlo bez vašeho zavinění (místo zaparkování auta, jeho zamknutí, zabezpečení tržby proti krádeži atd.). Pokud neprokážete, že ke škodě došlo bez vašeho zavinění, budete odpovídat v plné výši. Pokud by s vámi dohoda o „hmotné odpovědnosti“ uzavřena nebyla, potom se váš odpovědnostní režim bude řídit obecnou úpravou odpovědnosti zaměstnance za škodu. V takovém případě bude klíčové určit míru vašeho zavinění na vzniklé škodě (úmysl, nedbalost, bez zavinění), přičemž vaše zavinění musí prokázat zaměstnavatel. Dle formy vašeho (eventuálního) zavinění se následně určí vaše (eventuální) povinnost k náhradě škody (úmysl – odpovídáte v plné výši, nedbalost – odpovídáte do 4,5 násobku průměrného výdělku, bez zavinění – neodpovídáte za škodu).

V případě notebooku je situace velice podobná, pouze namísto režimu „hmotné odpovědnosti“ může (ale nemusí) být k notebooku mezi vámi a vaším zaměstnavatelem sjednán režim tzv. „odpovědnosti za ztrátu svěřených předmětů“. V ostatním platí zhruba vše, co je výše uvedeno u tržby (tzn. pokud je dán tento zvláštní odpovědnostní režim, je na vás, abyste prokazoval, že jste škodu nezavinil. Pokud sjednán není, odpovídáte v režimu obecné odpovědnosti a je na zaměstnavateli, aby prokázal vaše zavinění).

Protože z vašeho není zřejmé, zda je dáno vaše zavinění a v jaké formě, není bohužel možné přesně odpovědět, zda a do jaké výše za škodu odpovídáte.

Pokud jde o vámi zmiňovaný trojnásobek průměrného výdělku, potom takto limitovanou odpovědnost zaměstnance zákoník práce zná, ale v jiném případě (odpovědnost za nesplnění povinnosti k odvrácení škody - § 251 ve spojení s § 258 zákoníku práce).

A konečně pokud jde o zmiňovanou „pojistku na blbost“ (kterou patrně máte na mysli pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli při výkonu povolání), potom zde bez znalosti jak konkrétní pojistné smlouvy, tak bez znalosti odpovědnostního režimu a vašeho eventuálního zavinění (viz výše) není možné odpovědět. Pokud ale budou sjednány zvláštní režimy odpovědnosti, potom považuji za pravděpodobnější, že se tato pojistka aplikovat nebude.