Hmotná odpovědnost, odpovědnost za škodu

Pokud zaměstnanec uzavře se zaměstnavatelem dohodu o odpovědnosti (dříve dohodu o hmotné odpovědnosti), je odpovědný za hotovost, ceniny, zboží, zásoby materiálu nebo jiné hodnoty, které mu byly zaměstnavatelem svěřeny k vyúčtování a které jsou předmětem obratu nebo oběhu. Zaměstnanec musí mít možnost s těmito hodnotami osobně disponovat po celou dobu, po kterou jsou mu svěřeny a odpovídá za schodek vzniklý na těchto hodnotách. Schodkem rozumíme rozdíl mezi skutečným stavem svěřených hodnot, které zaměstnanec musí vyúčtovat a mezi jejich účetní hodnotou. V případě, který uvádí tazatelka, tedy zřejmě nepůjde o vznik hmotné odpovědnosti na základě dohody o odpovědnosti, nýbrž o obecnou odpovědnost za škodu dle zákoníku práce, neboť o schodek se jedná, jestliže svěřené hodnoty zaměstnavateli chybějí, a nikoli pokud mu vznikla škoda jednáním zaměstnance, kdy poškozené nebo i zcela znehodnocené zboží zaměstnavateli zůstalo. Zaměstnanec tak v uvedeném případě je povinen uhradit zaměstnavateli skutečnou škodu. Pokud byla způsobená z nedbalosti, pak výše požadované náhrady nesmí přesáhnout částku rovnající se čtyřapůlnásobku průměrného měsíčního výdělku zaměstnance před způsobením škody.

K dotazu na možnost požadovat po zaměstnavateli vydání vadného nebo znehodnoceného zboží uvádím, že zaměstnanec, který zaměstnavateli způsobil škodu a tuto také uhradil, nemá nárok toto po zaměstnavateli požadovat, neboť zboží, byť pro zaměstnavatele již bezcenné, je i nadále vlastnictvím zaměstnavatele. Jinými slovy zaměstnanec je povinen uhradit určitou částku za zboží z titulu náhrady škody, kterou svým jednáním způsobil, ale neuzavírá tím zároveň se zaměstnavatelem kupní smlouvu.
Zaměstnanec by měl zaměstnavateli uhradit skutečnou škodu, v našem případě pokud tedy např. zaměstnavatel prodá znehodnocené housky alespoň na strouhanku, zaměstnanec je povinen uhradit rozdíl mezi výnosem za bezvadné zboží a výnosem, který zaměstnavatel získá prodejem vadných housek.