Dovolená se krátí pro překážky v práci, které se pro účely dovolené neposuzují jako výkon práce. Mateřská dovolená, ale i např. pracovní neschopnost, která vznikne v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání vzniklého při plnění pracovních úkolů nebo v přímé souvislosti s ním, se pro účely dovolené, považují za výkon práce, a nejsou proto dobou zameškanou (§ 216 odst. 3 zákoníku práce).
Dovolenou vyčerpanou před nástupem rodičovské dovolené nelze z důvodu čerpání rodičovské dovolené krátit (§ 223 odst. 1, zákoníku práce). Přitom platí, že požádá-li zaměstnankyně zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení mateřské dovolené, a zaměstnanec zaměstnavatele o poskytnutí dovolené tak, aby navazovala bezprostředně na skončení rodičovské dovolené do doby, po kterou je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou, je zaměstnavatel povinen jejich žádosti vyhovět (§ 217 odst. 5, zákoníku práce).