Teď jsme smutní, ale lepší než se mrcasit v play-out, říká plzeňský kouč Jelínek

Po fantastické stíhací jízdě v základní části padla Plzni v předkole play-off červená. Kdekdo přitom pasoval tým okolo Martina Straky za černého koně vyřazovacích bojů. Jenže Plzeň se po odečtu bodů vyšťavila a ve čtyřech zápasech se nechala udolat Litvínovem.

"Jestli nás někdo po té stíhací jízdě pasoval za favority play-off, tak nás přecenil," řekl trenér Marian Jelínek a pak vyjmenoval zranění a ztráty ve svém týmu. "Trošku se nám to rozsypalo. Měli jsme údernou jen jednu útočnou trojici, to byl největší problém. Kdyby tu byl aspoň Duda... Ale to jen kdyby," dodal.

V Plzni stále cítí křivdu z odečtu budů, který je v listopadu srazil na chvost extraligové tabulky. Nebýt rozhodnutí Stanislava Šulce, Západočeši by po základní části skončili na druhém místě a teď by odpočívali před čtvrtfinále.

Místo toho ale mají jako první extraligový manšaft po sezoně. "Bojovali celou sezonu proti větrným mlýnům, nakonec nás semlely," podotkl Jelínek. "Smutek je, teď je to nah.... Ale větší smutek by byl hrát play-out a mrcasit se tam, hrát o nic," dodal.

Když po vyřazení mluvil s novináři, lehce zkritizoval rozhodčí, kteří v prodloužení před rozhodující brankou přísně vyloučili obránce Modrého. "Asi za to dostanu pokutu, ale bylo to necitlivé, když tam předtím byly zákroky na hraně." Někdo by šel právě skončenou sezonu zapít, Jelínek měl jiné starosti: "Pivo si nedám, spíš coldrex. Něco na mě leze."

Trenér, který je v Plzni dvě sezony a loni tým dovedl k Prezidenstskému poháru pro vítěze základní části, ještě neví, zda bude na lavičce Indiánů pokračovat. "Uvidíme, teď je ještě brzy se o tom bavit."

Podobně hovořil i nejproduktivnější hráč extraligy Tomáš Vlasák. "Teď prožívám velké zklamání. Ale jsem strašně rád, že jsem tady a můžu si zahrát s Martinem Strakou. S ním mě baví hokej. Chtěl bych u toho být i dál," uvedl Vlasák.

Když na něho přiletěl dotaz, zda by po Strakově vzoru do klubu nechtěl vstoupit i jako akcionář, odvětil: "Montovat se do toho nebudu, ale klidně v něčem rád pomůžu."

S jedním úkolem už začal. Hned na tiskové konferenci se snažil přesvědčit čerstvě čtyřicetiletého obránce Jaroslava Modrého, aby ještě rok v Plzni hrál. Sám Modrý se nad touto možností vyjadřoval vyhýbavě.

Obdiv ke Strakovi a atmosféře v týmu ale formuloval jasně: "Martin do klubu přinesl nejen svoje hráčské umění, ale i srdce, pracovitost a odhodlání. Klobouk dolů před ním, mám radost, že jsem mohl být součástí takového týmu."