Stalo se moderní hledat talenty. Umíme s nimi ale pracovat? Ambice zazářit hned je nevýhodná pro obě strany. Takže zalévejte, starejte se, přichází jaro!
Z vlastní zkušenosti vím, že při řízení lidí je nejdůležitější trpělivost. Dávat dohromady tým, zkoušet, co na koho funguje. Je to jako hrát si na botanika - vytipovat si kvalitní zrnko (talent) už v době růstu, dobře ho zalévat, přihnojit nebo přistřihnout, je-li potřeba. A až přijde čas, nechat ho nasadit listí a doufat, že se uchytí a ponese i plody.
Přejdeme-li do řeči čísel - jeden talent mě stojí zhruba stejně, ať už ho platím interně nebo externě. Co však ocenit nelze, je jeho chuť budovat firmu, touha dlouhodobě se prosadit, pracovat v týmu, převzít zodpovědnost za výsledky. Patří k tomu i hledání vlastních vzorů.
Co nám v Česku podle mě moc nejde, je, že neumožňujeme talentům se rozvíjet i po osobní stránce. Často zanedbáváme jejich motivaci. Nemluvím o té finanční, ale především o podpoře chuti pracovat pro úspěch celku. Výsledky takové investice se ukážou později. Firma je schopna rychleji nastartovat, když pomine krize.
Osobně věřím na vliv výchovy a růst talentu v rámci firmy. Jsem zastáncem postupné výchovy praxí, se kterou je spojen růst odpovědnosti. Člověk by si měl mnohé vyzkoušet, mít možnost dělat chyby, samostatně se rozhodovat. Mnohem méně věřím na rychlé metody, jako je nákup talentů či doplnění týmu z externích zdrojů.
Jít na trh má smysl jen někdy. Například chceme-li obohatit tým o čerstvý pohled zvenčí. Botanik by řekl, že je to jako roubovat stromy - když má odrůda nestačí, naroubuji si jinou.
Samotná krize může pro talenty v úspěšné firmě znamenat vzpruhu - mohou se dostat k novým problémům a na nich zúročit svoje znalosti. Nemluvím o bolestných situacích, kdy je nutné bohužel využít schopností krizových manažerů. Spíš o situacích, kdy se naplno projeví charakter a schopnost talentu, zda na dané místo již dozrál, věří ve vlastní síly a dokáže zúročit silné stránky a možnosti týmu.
Krize je podle mě především o budoucnosti konkrétní firmy i jejích zaměstnanců. Na českém trhu je to nyní dobře vidět. Najednou se objevují a prosazují dosud nevýrazné firmy, nové osobnosti, a známé stálice pomalu ztrácejí lesk. Signálem úspěchu je množství spontánně zaslaných životopisů, typ určitých kandidátů, kteří se o práci ucházejí a rétorika, kterou používají. Ze všech těchto signálů lze vyčíst, jak se na firmu dívají lidé na trhu.
Milan Prokopius
PARTNER SPOLEČNOSTI MAZARS
"Člověk by si měl mnohé vyzkoušet, a mít možnost dělat chyby, či samostatně se rozhodovat."
