Dětinský krok jedné PR agentury ukázal, proč s ní nepracovat

Těžko říci, co vlastně Ami Communication chtěla dokázat, když před pár dny vypustila zprávu o tom, že již nechce pracovat pro svého klienta Telefónica O2, protože u ní došlo k personálním změnám. Důvodů mohlo být více, ale jedno je jisté. Agentura tím vydala jasný signál o tom, že i kdyby snad u ní pracovali dobří lidé, tak je jako partner pro komunikaci nevěrohodná a, slušně řečeno, neprofesionální. Prát vlastní špinavé prádlo na veřejnosti mohou ještě tak možná politici (proto je také všichni tak milují), ale ne agentura, která o sobě tvrdí, že dělá public relations. Navíc vytáhnout podobné argumenty krátce před vypsáním výběrového řízení (a o zvyku zadavatele pravidelně ověřovat své dodavatele agentura jistě věděla) vypadá jako zbabělost a vyvolává otázky, proč tak najednou. Za největší prohřešek však považuji způsob, jakým se to stalo. Agentura má jistě právo říci, že pro zadavatele již pracovat nechce, ale šlo to udělat jinak, elegantněji. Navíc se takto nabízí otázka, kolik z jejích klientů se dočká podobného veřejného výlevu. Pochopitelné by bylo říci, že nechci pracovat s někým, protože bagr. Jenomže to v tiskové zprávě i v dalších vyjádřeních chybělo. Takže, proč to celé vlastně Ami udělala? Je za tím nabídka od jiného operátora nebo jiná zakázka pro telekomunikační sektor nebo něco úplně jiného? Pokud by se potvrdilo, že za tímto krokem je touha po jiné práci, ve které jí Telefónica 02 překážela, tak by to dalo stávajícím klientům nejistotu, kdy potká podobný osud i je.
Když se ukáže, že za tím není nic podobného, tak i nadále budou putovat po trhu spekulace, proč agentura tak dlouho pracovala pro tohoto zadavatele a v čem ji mohl nový tým na straně klienta ohrožovat. Suma sumárum ani jedna varianta není pro ni dobrá. A už vůbec se mi nechce věřit, že by si snad opravdu někdo v Ami Communication mohl myslet, že jejich tisková zpráva vyděsí stávajícího klienta. Buď jak buď. Dobrou zprávou je, že se nikdo od zadavatele nenechal do této dětinské hry zatáhnout. Mimo jiné tím ukázali, že někdy se dá dělat PR i bez agentury. Je jen otázka, zda to celé není případem pro profesní sdružení. Tato agentura totiž oboru opravdu nepomohla.