Může policie hrozit mučením, když chrání život dítěte?

Německo je v šoku. Zemský soud ve Frankfurtu nad Mohanem odsoudil stát, aby Magnusu Gäfgenovi zaplatil 3.000 euro odškodného. Důvod? Vrchní komisař Ennigkeit hrozil v roce 2002 vyslýchanému Gäfgenovi mučením. Přesněji „nepředstavitelnou bolestí“. To vše s vědomím nejvyšších policejních míst, včetně náměstka zemského policejního prezidenta Daschnera. Tělesné útrapy nakonec Gäfgenovi nikdo nezpůsobil. Ten se zalekl již pouhé hrozby. Soud však shledal, že sama pohrůžka zasáhla žalobcovu důstojnost, a přiznal náhradu.

Co je na případu šokující? Magnus Gäfgen není žádný svatoušek. Když policie k hrozbě sáhla, bylo jisté, že právě on unesl jedenáctiletého Jakoba von Metzlera, syna významného frankfurtského bankéře, aby na rodině vymohl tučné výkupné. Zoufalým krokem se policie snažila přimět pachatele k doznání, kde chlapce ukrývá. Tehdy ještě v naději, že živého. Pohrůžka zabrala. Gäfgen policii k tělu přivedl. Chlapec však byl již mrtvý. Soud Gäfgena později shledal vinným z vraždy a odsoudil na doživotí.

Důvod nynější veřejné diskuse je nasnadě. Lze se v právním státě výjimečně uchýlit k pohrůžce mučení, je-li v sázce život dítěte? Podle frankfurtského soudu nikoliv. Spravedlnost je prý proto slepá, aby měřila každému stejně. Právo na lidskou důstojnost je třeba přiznat i vrahovi a pohrůžku mučení nelze ničím ospravedlnit.

Nevím. Jako právník uznávám, jak snadno by policie mohla útrpné právo zneužít. Stačí sledovat kauzu brněnské policejní mafie a jeden by policii nejraději zbavil i práva nosit zbraň. Nechci ale vynášet obecné soudy, jsou i čestní policisté. V oblasti vyšetřování násilné trestné činnosti, troufnu si tvrdit, i převažují. Vzpomeňme jen případ Aničky Janatkové a profily elitních policistů, kteří se jím zabývali.

Jako matka dvou dětí ale na druhé straně dobře znám pocit strachu o ně. Kdyby byl ohrožen život dítěte, byla bych schopna použít na jeho obranu jakékoliv prostředky. Pevně přesvědčena, že mám morální právo tak učinit. Proti tomu mi pouhá hrozba bolestí připadá bezvýznamná. Co je tedy spravedlivé?

Spravedlnost znázorňujeme jako ženu. Ta německá bude nejspíš bezdětná. Pouhý den před vynesením rozsudku v kauze Gäfgen přinesl Spolkový statistický úřad zprávu o tom, že v Německu připadá na obyvatele nejméně dětí z celé Evropy. Netkví ale právě v tom klíč k lepšímu uchopení toho, co je pro lidskou společnost dobré a správné? Kdybychom Spravedlnosti přitesali vedle tradičních vah a meče i batole, nestala by se pro nás srozumitelnější, lidštější a její úsudek nakonec i „spravedlivější“

Hospodářské noviny 26. - 28.8.2011 - Leaders voice