Měl být na palubě, nakonec neletěl. Trenérovi brankářů Jaroslavle zachránil život skaut

Velké štěstí v neštěstí měl trenér brankářů hokejistů Lokomotivu Jaroslavl Jorma Valtonen. Původně měl být na palubě letadla, v němž ve středu téměř celý tým zahynul. Už měl i potřebné vízum pro cestu. Nakonec ale po rozhodnutí skauta do Minsku s mužstvem necestoval a zůstal v Jaroslavli, aby tam připravoval mladé gólmany. Pak jen nevěřícně sledoval zprávy o hrůzném neštěstí.

"Nevěřil jsem tomu. Jen pár hodin předtím jsem s nimi obědval rybu s kaší na naší tréninkové báze," řekl čtyřiašedesátiletý Fin, který se až na poslední chvíli dozvěděl, že s týmem do Minsku nepoletí. "Byl jsem zklamaný. To jsem ale netušil, co se stane. Měl jsem obrovské štěstí. Teď jen odpovídám známým, že jsem naživu," líčil člen síně slávy IIHF a finský reprezentant z olympijských her v Lake Placid 1980.

Život mu prý zachránil skaut týmu Jurij Karmanov, který zašel za vedením s tím, že by měl Valtonen zůstat v Jaroslavli, kde bude užitečnější při práci s mládeží. "Jorma mi pak volal a brečel mi do telefonu: 'Díky, Juriji, zachránil jsi mi život'," prozradil Karmanov.

Podobné štěstí jako on měl podle Valtonena i jeden z brankářů rezervního týmu, kterého vedení klubu chtělo vzít s sebou jako třetího gólmana. "Nakonec si to ale rozmysleli," řekl Valtonen, který zároveň prozradil, že hodlá v týmu nadále působit. "Mám platnou smlouvu. Zůstanu tu a budu pracovat s mladými gólmany z rezervy a juniorky," uvedl.

Osudové rozhodnutí naopak učinil dvacetiletý obránce Jurij Uryčev, který na palubě zříceného letadla původně být neměl. Sám si ale řekl, že poletí. "Byl zraněný a nemohl hrát. Přesto se rozhodl s týmem letět, aby ho podpořil v prvním utkání. Kdo mohl vědět, co se stane?" řekl tiskový mluvčí Lokomotivu Vladimir Malkov.