Tento příspěvek bude věnován stručnému nástinu vývoje řecké ekonomiky v druhé polovině 20. století, přičemž má navazovat na předchozí článek o dějinách řeckých bankrotů.

Poznání vývoje řeckého státu a jeho ekonomiky od konce občanské války po dnešek je pro pochopení současné situace podle mého názoru klíčové.

Po občanské válce a po vyhnání komunistických partyzánů v roce 1949 Řecko přimyká k západu. Přijímá Marshallův plán, díky čemuž začíná docházet k obnově okupací a občanskou válkou zničeného hospodářství. Země pak v 50. a 60. letech zažívá skutečný ekonomický zázrak. Jeho ekonomika roste rychlostí, jako to vidíme např. v Číně.

Zvláště byl rozmach zaznamenán za prvního premiérství Kostase Karamanlise, kdy se Řecku velmi dařilo. Stavěly se nové továrny, cesty, železnice, vznikala celá řady živností a firem. V té době se také začíná opatrně rozjíždět turistický ruch, který byl do té doby takřka neznámou záležitostí. Země se také sbližuje s Evropskou unií – v roce 1962 je podepsána tzv. Celní unie.

Růst ekonomiky se zpomalil až za vlády plukovnické junty (1967-74). Tehdy vzrostla inflace, plukovníci se obohacovali a protěžovali své přívržence. Existují hlasy, že se Řekům za diktatury dařilo lépe, protože plukovníci smazali dluhy zemědělců, avšak to je špatná interpretace, vyplývající z nedostatku informací a neznalosti pozadí. V Řecku existovaly státní zemědělské fondy, které plukovníci nezaložili, pouze z nich dluhy odepsali.

1980: Vstup do EU

Období po pádu vojenské junty je v celé Evropě charakteristické ropnou krizí a hospodářským útlumem. Řecko je jím postiženo také. Ekonomika sice roste, ale mnohem pomaleji, než v 50. letech. I přesto Řecko v roce 1980 vstupuje do Evropské unie. V tom samém roce si také Řekové zvolili historicky první socialistickou vládu v dějinách. V parlamentních volbách vyhrála strana PASOK Andrease Papandrea.

 

Socialisté provedli celou řadu změn potřebných k tomu, aby se Řecko posunulo blíže k modernímu světu, ale také zemi ještě více zadlužili. Byly například povoleny civilní sňatky, volební právo od 18 let a také byl konečně po letech váhání zákonem uznán protinacistický odboj jako společenská hodnota. Byl také vytvořen jednotný zdravotnický systém, který byl a je zcela zdarma a také začalo být masivně podporováno vzdělávání. Profese učitele se stala velmi váženou a prestižní a učitelé začali dostávat vysoké platy.

Boom státního sektoru

Kromě toho ale dochází k ohromnému nárůstu počtu zaměstnanců ve státní správě. Vznikají nové úřady, které jsou mnohdy až skoro zbytečné. Toto masové přijímání do státního sektoru bylo oficiálně prováděno za účelem snížení nezaměstnanosti, avšak můžeme v tom spatřovat i snahy vládnoucí strany odměňovat své přívržence dobře placeným místem.

Mnozí právě v tomto počinu vidí kořeny celého problému. Za Papandrea došlo i k ohromnému nárůstu státního dluhu. Do roku 1980 to bylo 28% HDP, za PASOKu se výše dluhu vyšplhala na 100% HDP(!). Nejvíce výdajů pochopitelně spolykala nabobtnalá státní správa, štědré důchody a 13. a 14. platy pro státní úředníky. Zhruba od poloviny 80. let se řecké vlády snaží bojovat se zadlužením a vysokým schodkem státního rozpočtu.

Relativně se to dařilo ještě Kostasovi Simitisovi (1996-2004), který snížil schodek i státní dluh a za jehož premiérství došlo k přijetí eura. V roce 2004 došlo po 24 letech ke změně vládnoucí strany. K moci se opět dostala Nea Dimokratia v čele se synovcem a jmenovcem bývalého premiéra Kostase Karamanlise. V tomtéž roce země uspořádala letní olympijské hry, které znamenaly přibytí nových dluhů. Peníze z půjček však ani nešly na splácení starých dluhů, ale rovnou na platy ve státní správě.

Že řecký stát má velké finanční problémy, začalo prosvítat již za pořádání olympijských her. Došlo k ohromnému nárůstu nezaměstnanosti, život Řekům ztrpčovala byrokracie, produktivita práce byla malá, stejně jako konkurenceschopnost.

2009: První náznak hrozby bankrotu

Navíc Kostas Karamanlis byl jen stínem svého slavného, charismatického a schopného strýce a nebyl schopen situaci čelit. Když všechny problémy v roce 2009 vyplavaly na povrch a objevila se hrozba bankrotu, Karamanlis zcela zmizel a odmítal situaci jakkoli komentovat. Volby následně vyhrála strana PASOK Jorgose Papandreua (syn Andrease), který vystupoval s argumenty, že je třeba opět začít šetřit.

Provádí ohromné škrty na důchodech a platech ve státní správě, někde dochází ke snížení až polovinu původní částky. Díky tomu dostala země záchranný finanční balík od MMF. Levicová PASOK tak paradoxně aplikuje pravicovou politiku šetření a škrtů, zatímco pravicová Nea Dimokratia se snaží u voličů bodovat příslibem změny poměrů, ukončení škrtání a opětovným zavedením výhod a vysokých důchodů.

Otázkou zůstává, nakolik se bude dařit současné vládě Lukase Papadimose snižovat dluh a schodek státního rozpočtu. V každém případě to však bude běh na dlouhou trať a Řecko čekají krušné roky.

10 let bídy? Nebo 20?

„Bude tu hrozně zle minimálně deset let,“ odhaduje učitel a majitel soukromé přípravky na doučování žáků Lambros Gultas z městečka Galaxidi u Amfissy.

„Už teď to vidím na ohromném úbytku studentů, lidé šetří, kde mohou. Mám tři dcery a ženu, asi odejdeme do Austrálie. Tady brzy nebudeme mít co jíst.“ Po bankrotu v roce 1893 se Řecko potácelo v ohromném marasmu skoro 20 let. Čas ukáže, jak dlouho to bude trvat nyní.

Související
Newsletter

Byznys

Nechcete, aby vám uniklo to nejdůležitější z byznysu a finančních trhů?

Každý pátek od nás dostanete souhrn klíčových událostí doplněných o kontext. Autory jsou přední osobnosti Hospodářských novin: Jaroslav Mašek, Luděk Vainert, Milan Mikulka, Jana Klímová a Martin Ehl.

Přihlášením k newsletteru beru na vědomí, že mé osobní údaje budou zpracovány dle Zásad ochrany osobních a dalších zpracovávaných údajů, a souhlasím se Všeobecnými obchodními podmínkami vydavatelství Economia, a.s. Z odběru se můžete kdykoli odhlásit.

Přihlásit se k odběru