Odstupné ve zkušební době

Vážená tazatelko,

Zda Vám vznikne nárok na odstupné nebo nikoliv záleží na způsobu ukončení pracovního poměru. V případě „zrušení pracovního poměru během zkušební doby“ zaměstnanci nárok na odstupné ze zákona (zákoníku práce) bez dalšího nevzniká - viz ustanovení § 67 zákoníku práce, kde tento způsob skončení pracovního poměru není uveden jako důvod vzniku nároku na odstupné.

Nárok na odstupné pro případ zrušení pracovního poměru ve zkušební době by zaměstnanci mohl vzniknout tehdy, pokud by se na něm strany ve smlouvě výslovně dohodly - taková dohoda by ale popírala základní účel a smysl zkušební doby, tj. vzájemné "otestování se" zaměstnance i zaměstnavatele a velmi snadné ukončení pracovního poměru v případě, že jedna ze stran během sjednané (maximálně tříměsíčné) zkušení doby sezná, že jí pracovní poměr nevyhovuje.

Skutečnost, že zaměstnavatel porušil svůj závazek uhradit tazatelce mzdu (a toto porušení trvá maximálně 15 dnů ode dne splatnosti mzdy), nárok na zaplacení odstupného nezakládá. Následkem porušení této povinnosti je vznik splatné pohledávky zaměstnankyně vůči zaměstnavateli, kterou může standardním způsobem vymáhat, a to včetně jejího příslušenství (zejména úroku z prodlení a nákladů souvisejících s jejím vymožením, viz ustanovení § 121 odst. 3 občanského zákoníku).

Pokud ale prodlení zaměstnavatele trvá i po uplynutí 15ti dnů po dni splatnosti mzdy (a pracovní poměr do té doby nezaniknul např. jeho ukončením ze strany zaměstnavatele zrušením ve zkušební době), vzniká tazatelce nárok na „okamžité zrušení pracovního poměru“ dle ustanovení § 56 písm. b) zákoníku práce. Pokud tak učiní, vznikne ji nárok na odstupné v zákonné výši (viz § 67 ZP). Vzniku nároku na odstupné tedy předcházejí tři právní skutečnosti: 1.vznik pracovního poměru, 2. prodlení na straně zaměstnavatele s úhradou mzdy po dobu delší 15ti dnů po termínu splatnosti mzdy a 3. okamžité zrušení ze strany zaměstnankyně.

Názor, že zaměstnankyně nárok na odstupné v tomto případě nemá proto, že se stále nachází ve zkušební době, je třeba odmítnout - její pracovní poměr totiž neskončil formou "zrušení pracovního poměru ve zkušební době" (kde nárok na odstupné nevzniká, viz výše), ale formou "okamžitého zrušení pracovního poměru" (kde nárok na odstupné vzniká). Skutečnost, že k okamžitému zrušení pracovního poměru došlo během zkušební doby tazatelky, je nerozhodná - zaměstnavatel je tímto způsobem sankcionován za porušení své povinnosti uhradit řádně a včas mzdu.

Pokud by ovšem zaměstnavatel zrušil pracovní poměr během 15ti dnů po splatnosti mzdy, nárok na odstupné by tazatelce nevznikl, protože nezrušila pracovní poměr způsobem dle § 56 písm. b) (ani nemohla - nebyly k takovému kroku prozatím splněny podmínky, protože neuplynulo 15 dní ode dne splatnosti mzdy). To by ale nic nezměnilo na existenci její mzdové pohledávky vůči zaměstnavateli.