Neplatné zrušení dohody o pracovní činnosti

Jde především o takové práce, které jsou svým rozsahem omezeny. Právní úprava dohod je více flexibilní a je méně regulovaná zákoníkem práce, než tomu je u pracovního poměru. Právní úpravu lze nalézt především v ustanovení § 74 a násl. zákoníku práce. Zrušení dohody o pracovní činnosti Pokud není sjednán způsob zrušení dohody o pracovní činnosti, lze ji zrušit dohodou a to ke dni, který její účastníci sjednají, i výpovědí, která může obsahovat důvod a to s 15denní výpovědní dobou a tato začíná běžet dnem, v němž byla výpověď doručená druhému účastníku. Účastníci mohou dále dohodnout i okamžité zrušení dohody, avšak to platí pouze pro ty případy, které uvádí zákoník práce pro okamžité zrušení pracovního poměru (§ 55 a § 56 zák. práce). Neplatné zrušení dohody o pracovní činnosti V případě, že jeden z účastníků má za to, že dohoda byla zrušena neplatně, neurčuje zákoník práce, jak lze postupovat či jakými pravidly je možné se řídit. Zákoník práce (v § 77 odst. 1) stanoví, že se na práci konanou na základě dohod konaných mimo pracovní poměr vztahuje úprava pro výkon práce v pracovním poměru, pokud není v zákoníku stanoveno jinak, a dále uvádí, kdy uvedenou právní úpravu nelze použít. Jde o ustanovení zákoníku práce upravující odstupné (§ 67 a § 68), pracovní dobu a dobu odpočinku, překážky na straně zaměstnance, skončení pracovního poměru a odměnu z těchto dohod. Zákoník práce dále uvádí, jaké právní nároky lze dohodnout. Je otázkou, zda se na dohody vztahují i ta ustanovení zákoníku práce, jež upravují popření skončení pracovního poměru, to je hlava IV obsahující kromě jiného i úpravu postupu při neplatném rozvázání pracovního poměru (§ 69 a násl.). Při takové nejasnosti je dobré zjistit, zda lze použít judikáty, které tuto otázku řeší. Na daný případ můžeme využít rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne 3. 11. 2010, sp. zn. 21 Cdo 1633/2009. Právní názor Nejvyššího soudu

Ve shora uvedeném rozsudku se soud zabýval dovoláním žalobce, který se u předchozích soudů domáhal vydání rozsudku, kterým mělo být určeno, že výpověď dohody o pracovní činnosti daná žalovanou je neplatná. Jedním ze soudů, který žalobu zamítl, bylo konstatováno, že u výpovědi z dohody o pracovní činnosti nelze použít ustanovení zákoníku práce upravující uplatnění neplatnosti dle § 72 zák. práce, ale že ze strany žalobce je zapotřebí nejprve prokázat naléhavý právní zájem (jako u ostatních žalob na určení práva).

Nejvyšší soud vyslovil právní názor na věc tak, že na zrušení dohody o pracovní činnosti se nevztahuje jen právní úprava o skončení pracovního poměru způsoby uvedenými v zákoníku práce (§ 48 dohoda, výpověď, okamžité zrušení, zrušení ve zkušební době a další), neplatnost zrušení dohody o pracovní činnosti mohou jak zaměstnanec, tak zaměstnavatel uplatnit u soudu stejně jako u pracovního poměru ve lhůtě 2 měsíců ode dne, kdy měla práce konaná na základě dohody o pracovní činnosti skončit tímto rozvázáním .

Lze se tedy s určitostí domáhat neplatnosti zrušení dohody o pracovní činnosti u soudu způsobem stanoveným zákoníkem práce pro pracovní poměr.

Jana Holubcová

advokátka