Motivace jako klíčová podmínka pro efektivní vzdělávání

TROJÚHELNÍK KOMPETENTNOSTI

Motivace je jeden z nejdůležitějších faktorů efektivního vzdělávání dospělých. Aby celý proces vzdělávání byl účinný, je třeba dodržet tři podmínky takzvaného trojúhelníku kompetentnosti, jež obsahuje 3 vrcholky: umět, chtít a moci. Neboli pokud se chci něčemu naučit, musím mít schopnost se učit, musím chtít a musím mít možnost. Jestliže nám některá podmínka chybí, učení nebude nikdy zcela úspěšné. Teorie i praxe vzdělávání dospělých ukazuje, že většina problémů v profesním vzdělávání vychází právě ze specifického spojení vlastního úsilí člověka, podmínek a možností vzdělávání. V následujícím textu se zaměříme na jeden z vrcholků trojúhelníku, na motivaci, která "chtění" po vzdělávání způsobuje.

ZVÍDAVOST JAKO PŘIROZENÁ LIDSKÁ POTŘEBA

Co se přesně skrývá za pojmem motivace? Motivaci představuje soubor faktorů, které vedou k aktivizaci lidského organismu. Motivace usměrňuje naše jednání pro dosažení určitého cíle. Čím více je člověk motivován, tím větší aktivitu vyvíjí k vyřešení daného cíle. Motivy jsou potom příčinou chování a jednání člověka, které je zaměřené na uspokojování určitých potřeb. Základní formou motivů jsou potřeby, které představují stav nedostatku něčeho, co nás vede k uspokojování potřeb. Potřeby můžeme rozlišovat na biologické (např. potřeba dýchání, jídla, spánku apod.) a sociální, kam patří právě potřeba vzdělávání, kulturního života ale i štěstí, lásky apod. Potřeby se u každého jedince během života rozvíjejí a mění. Někdo se například jako mladý naučí kouřit, aby se přizpůsobil svým vrstevníkům, a později kouří, protože je mu kouření fyzicky příjemné.

Podle ruského psychologa I. P. Pavlova je každému člověku vrozená potřeba zvídavosti, autor jí nazývá také jako reflex "co to je?". Tento reflex způsobuje, že člověk zaměřuje příslušný smyslový orgán (například zrak) při jakékoliv změně prostředí na to, co změnu způsobilo. Bez této reakce by podle ruského odborníka byl život člověka velmi často ohrožen. Tento fakt se projevuje také v touze po nových znalostech. Potřeba zvídavosti je nám vrozena a je plně rozvinuta u batolete, které potřebuje na vše sáhnout a prozkoumat, u předškolních dětí se projevuje typickou otázkou "co to je?", kterou slyší mnohdy až příliš často všichni rodiče malých dětí. Nejúčinnější metodou, jak tuto přirozenou potřebu rozvíjet, je učit děti, ale i dospělé tak, aby se účastníci vzdělávání nedostávali pouze k "hotové" znalosti nebo informaci, ale aby byli neustále vedeni k aktivnímu hledání a řešení problémů. Jak řekl již před více než dvěma tisíci lety Confucius: "Řekni mi a já zapomenu, ukaž mi a já si možná zapamatuji, zapoj mě a já pochopím."

JAK PROBUDIT ZÁJEM O UČENÍ

Od psychologické teorie se dostáváme k otázce, jak nejlépe motivovat účastníky vzdělávání, aby je co nejvíce uspokojilo. Vyvolání zájmu o vzdělávání je jedním z klíčových předpokladů úspěchu při vzdělávání. Jednou z podmínek vyvolání zájmu je pochopení toho, jak je pro nás dané téma vzdělávání důležité. To platí zejména u dospělých, u kterých vzdělávání navazuje na jejich pracovní zkušenosti, popřípadě koníčky, a navíc potřeba vzdělávání je mnohdy odsunuta do pozadí a větší prioritu má finanční zajištění rodiny, péče o děti nebo odpočinek. U dospělých proto musí být téma vzdělávání opravdu zajímavé a uplatnitelné v praxi, aby bylo "konkurenceschopné" vůči ostatním potřebám člověka. V případě firemního vzdělávání jsou za vzbuzení zájmu zodpovědní zejména přímí nadřízení. Jejich úkolem je rozpoznat, co jednotlivé podřízené motivuje, a podle toho v nich pak vzbudit co největší zájem o vzdělávání.

Zájem samozřejmě závisí také na srozumitelnosti a zajímavosti výkladu lektora. Každý dobrý lektor ví, jak jsou důležité aktivní metody vzdělávání, jako jsou praktická cvičení, příklady z praxe, diskuze apod. Zájem o vzdělávání roste také s citovým vztahem k oboru. Zkuste uhádnout, která dívka bude úspěšnější v kurzu italštiny: ta, která se v létě zamilovala do italského plavčíka a chystá se ho znovu navštívit, nebo ta, která má italštinu jako povinný předmět ve škole?

POZOR NA DEMOTIVACI

Co může naopak způsobit ztrátu zájmu o vzdělávání? Nejčastější příčinou je absence pokroku. Každý, kdo se vzdělává, by měl umět ohodnotit svůj osobní pokrok. Studijní úspěch zesiluje motivaci k dalšímu vzdělávání. Velmi důležité je uvědomit si své vlastní úspěchy a neporovnávat se pouze s ostatními. Chybu bychom neměli hodnotit jako náš nedostatečný výkon, ale jako krok v učebním procesu. Například při studiu cizího jazyka bychom se měli řídit pravidlem "raději mluvit s chybami než mlčet bez chyb". Přehnané nároky nebo neúspěch ve studiu zkrátka motivaci snižují a často vyvolávají nechuť k dalšímu studiu.

MOTIVAČNÍ FAKTORY

Co přesně může být tou hnací silou, která vede člověka ke stanovení cíle se vzdělávat a jeho splnění? Každého z nás může k dalšímu vzdělávání motivovat různý faktor. Pro některého jedince cíl představuje dosáhnutí vysokoškolského titulu z důvodu vlastní seberealizace nebo kvůli povýšení či možnosti vyššího finančního ohodnocení. Pro jiného může vzdělávání představovat smysluplné využití volného času, pro jiného touhu po nabytí nových vědomostí v oboru, který ho zajímá. Další touží vyniknout v kolektivu. Každý má své jedinečné motivační faktory. Motivační faktor má svůj počátek i završení. To znamená, že na začátku vznikne u jedince konkrétní potřeba, která je způsobená nedostatkem v určité oblasti. Pokud dojde k uspokojení potřeby, motivační faktor je završen nebo může vyvolat novou vyšší potřebu.

PŘÍKLADY MOTIVACE K UČENÍ

Jako příklad můžeme uvést potřebu dosažení vyššího vzdělávání: Dospělý člověk pociťuje potřebu rozšířit své vzdělávání o vysokoškolský titul. Jeho touha vychází z požadavku zaměstnavatele, který vyžaduje na daném pracovním místě vysokoškolské vzdělání. Dospělý jedinec tedy začne studovat vysokou školu, která odpovídá jeho i zaměstnavatelovým požadavkům.

Během procesu získávání nových znalostí se může člověk potýkat s řadou nejrůznějších překážek, která ovlivňují jeho schopnost učit se (např. únava, stres nebo nedostatek času). Tyto doprovodné jevy mohou mít výrazný vliv na uspokojení jeho počáteční potřeby. Pokud přesáhnou osobní možnosti jedince, může se stát, že studium nedokončí. Pokud však problémy překoná a dosáhne vysokoškolského titulu, jeho potřeba je naplněna a může se stát, že vyvolá nový motivační faktor a jedinec bude například chtít pokračovat v doktorandském studiu.

Kromě touhy po vysokoškolském nebo jiném titulu nás můžou ke vzdělávání motivovat další faktory. Je to například používání nových technologií, které kladou na uživatele vyšší nároky a nutí nás neustále se učit orientovat se v nových počítačových programech. Dále je to také neustále měnící se trh práce, na kterém může vzdělávání působit jako prevence proti možné ztrátě zaměstnání či získání lepšího pracovního místa.

JAK ZVÝŠIT MOTIVACI

Z předchozího textu vyplývá, že celoživotní vzdělávání může být úspěšné jen tehdy, pokud jsou lidé správně motivováni k získávání nových znalostí a dovedností. Co může pomoci k zajištění účinné motivace? Jak jsme již zmínili, v případě dospělých je třeba, aby vzdělávání mělo přesně definovaný cíl a jasný smysl. Bez něj dá člověk přednost jiným prioritám, kterých má ve svém životě dostatek. Vzdělávání musí být také jednoznačně navázáno na stávající stav znalostí a vědomostí. Jestliže tomu tak není, může být účastník vzdělávání znejistěn a dochází k mylnému přesvědčení, že teorie je úplně jiná než praxe.

Pro vyšší motivaci je také třeba průběžně hodnotit studijní výkony, a to zejména konstruktivně a pozitivně. Účast na vzdělávání také podpoří přátelská atmosféra na kurzu či školení a samozřejmě zkušený lektor, který účastníky vzdělávání považuje za partnery a netlačí je do role žáka. Ke zvýšení motivace také přispívá kladný přístup ke vzdělávání v celé firmě. Je podstatné, aby mělo vzdělávání prioritu ve strategii firmy a management měl ke vzdělávání kladný vztah.

V některých případech, třeba u jazykových kurzů, pomáhá také k vyšší motivaci finanční spoluúčast na nákladech za vzdělávání. Docházka na jazykové kurzy může být vyšší u zaměstnanců, kteří si částečně hradí cenu kurzu.

Při motivování také musíme mít na paměti, že každého člověka motivuje něco jiného. To, co u někoho zvyšuje motivaci, může mít u jiného negativní vliv. Rozpoznání osobnosti podřízených a jejich faktoru motivace patří do popisu práce každého manažera, který by měl být mimochodem motivován se v oblasti řízení lidí celoživotně vzdělávat.

Pavla Krummackerová

publicistka