Procházku Vídní, po které je pojmenované celé umělecké hnutí - totiž Vídeňská secese, je možné pojmout jako prohlídku Jugendstylu, jak se tu secesi říká, přímo na místě činu a od samotných kořenů. Právě v obrazech Gustava Klimta, který byl vedoucí osobností nového stylu, se spatřuje symbol doby, která znamenala průlom do moderního umění.

Kolem roku 1900 byla Vídeň se dvěma miliony obyvatel pátým největším městem na světě, a tudíž i kulturním centrem Evropy plným slavných jmen. Ve vídeňských kavárnách se scházeli skladatelé Gustav Mahler či Arnold Schönberg, kromě Klimta i malíři Oscar Kokoschka a Egon Schiele, spisovatel Elias Canneti, zakladatel psychoanalýzy Sigmund Freud či architekti Josef Hoffmann, Otto Wagner a Adolf Loos. Géniové, kteří intenzivně tvarovali vídeňské kulturní milieu.

Zbývá vám ještě 90 % článku
Vyberte si přístup na míru Předplatné Hospodářských novin
HN mini
45 Kč první dva měsíce
Od 3. měsíce 229 Kč
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
HN roční
3290 Kč za rok
2 měsíce zdarma
  • Veškerý obsah
  • Bez reklam
  • Mobilní aplikace
Máte již předplatné? Přihlaste se