Jagdish N. Bhagwati – lídr boje za volný trh

U nás přehlížený světový ekonom

Dnes 77letý Bhagwati se narodil v rodině vzdělanců v Mumbai. Vystudoval a poté i učil na tak prestižních školách, jako je Cambridge, Oxford nebo MIT. Na sedm let se vrátil do své rodné Indie a nakonec zakotvil na Kolumbijské univerzitě, kde stále vyučuje. Pracoval na vysokých postech v řadě mezinárodních institucí zabývajících se obchodem, jako například GATT, později WTO nebo OSN. V současnosti je také členem prestižního think-tanku Council on Foreign Relations a nedávno byl zvolen britským časopisem Prospect a americkým Foreign Policy jedním ze stovky nejvlivnějších intelektuálů v oblasti politiky a získal nespočet akademických i vládních ocenění. V Čechách se však nedostala překladu jediná jeho kniha.

Může si země růstem pohoršit?

Mezi Bhagwatiho největší přínosy patří teorie „zbídačujícího růstu“ (immiserising growth) z druhé poloviny 50. let minulého století, v dnešní době nedílná součást učebnic mezinárodního obchodu. Dle této teorie může za určitých podmínek ekonomický růst způsobit, že na tom země bude hůře než před růstem. A to tehdy, pokud růst probíhá převážně v exportním odvětví a země má takový podíl na světovém obchodu s tímto statkem, že je schopna ovlivnit její cenu na trzích (jedná se především o odvětví zemědělství nebo těžby). V takovém případě mohou být směnné relace (poměr vývozních a dovozních cen) ovlivněny tak výrazně, že to převáží zisky z růstu.

Je to ale jen jedna z řady teorií, která se nesmazatelně zapsala do ekonomické historie i hospodářské politiky. Profesor Bhagwati publikoval dosud více než tři sta článků a napsal nebo editoval více než padesát svazků. Mezi jeho první knihy patří India: Planning for Industrialization (Indie: Plánování industrializace, 1970), kterou vytvořil se svou ženou ekonomkou Padmou Desai a která sloužila jako základ pro ekonomické reformy v Indii. Knihy The Economics of Underdeveloped Countries (Ekonomie rozvojových zemí, 1966) a Protectionism (Protekcionismus, 1988) nebo Free Trade Today (Volný obchod dnes, 2002) se staly mezinárodními bestsellery a dočkaly se překladu do 16ti světových jazyků. Příčinou takového úspěchu je také velice čtivý a humorný styl, kterým podává své vytříbené argumenty.

Globalizace je řešení, nikoliv problém

V roce 2004 vyšla Bhagwatiho kniha In Defense of Globalization (Na obranu globalizace, 2004), která na sebe okamžitě strhla pozornost odborné i laické veřejnosti ve světě. Bhagwati v knize reaguje na řadu knih hájící anti-globalizační hnutí a především na všemi omílané tvrzení, že globalizace je příčinou mnoha společenských neduhů. Kniha podává empiricky podložené argumenty vycházející z jeho nezměrných teoretických znalostí mezinárodního obchodu i z vlastních pracovních zkušeností a reaguje tak na všechny běžná klišé i sofistikované argumenty bojovníků proti globalizaci.

Bhagwati na dlouhé řadě příkladů dokazuje, že globalizace často vede k větší obecné prosperitě v rozvojových zemích – může snížit dětskou práci, zvýšit gramotnost a posílit hospodářské a sociální postavení žen. Navíc právě globalizaci vděčíme za to, že jsou tato témata spolu s řadou dalších, jako je demokracie nebo životní prostředí, prosazována a udělal se v nich znatelný pokrok. Tvrzení, že globalizaci chybí „lidská tvář“ tak není vůbec na místě. Podle Bhagwatiho je správně regulovaná globalizace nejmocnější silou způsobující sociální dobro ve světě. Globalizace tedy není problémem, ale řešením.

To je ovšem jen zlomek intelektuálního náboje, který ve svých knihách a článcích profesor Bhagwati předává. Doufejme tedy, že před ním stojí ještě řada plodných let.