Vážená tazatelko,
pro zodpovězení položeného dotazu je nezbytná znalost Vaši pracovní smlouvy, konkrétně zjištění, zda se odměna za Vaši práci neskládá též z tzv. nenárokové složky mzdy (zpravidla jsou tyto složky označovány jako "bonusy“, "prémie“, "osobní ohodnocení“ atp. - podotýkám ale, že označení samo o sobě není rozhodující, tzn. i takto označená složka mzdy/platu může být nárokovou složkou).
V případě čistě nenárokové složky mzdy je v podstatě výlučně na úvaze zaměstnavatele, zda ji poskytne nebo nikoliv a v jaké výši. Neposkytnutí ani nemusí odůvodňovat, pokud se k tomu sám nezavázal (zpravidla ale - s ohledem na vstřícné vztahy se zaměstnanci - zaměstnavatelé takto citlivý krok odůvodňují).
V případě nárokové složky mzdy zaměstnavatel není oprávněn téměř žádným způsobem tuto složku krátit. Sleduje se tím jedna ze základních zásad pracovního práva - ochrana odměny zaměstnance za vykonanou práci (odměna za práci je takto intenzivně chráněna zejména proto, že je zpravidla základem hmotného zajištění zaměstnance a jeho rodinných příslušníků).
Zákoník práce v ustanovení § 146 připouští srážky ze mzdy jen z těchto důvodů: v případech stanovených zákoníkem práce nebo zvláštním zákonem, nebo na základě dohody o srážkách ze mzdy (§ 327) nebo k uspokojení závazků zaměstnance, anebo k úhradě členských příspěvků zaměstnance, který je členem odborové organizace, bylo-li to sjednáno v kolektivní smlouvě nebo na základě písemné dohody mezi zaměstnavatelem a odborovou organizací a souhlasí-li s tím zaměstnanec, který je členem odborové organizace. Jelikož z Vašeho dotazu nevyplývá, že byste splňovala jednu z těchto podmínek, krácení mzdy (připomínám, že jen v případě, že ji netvoří tzv. nenároková část, tj. prémie, bonusy apod.) zaměstnavatelem není v souladu se zákonem.
Doporučoval bych Vám se v případě, že Vám zaměstnavatel mzdu zkrátí, vyzvat ho k doplacení této části a poté, nevyhoví-li Vám, obrátit se na inspektorát práce. Současně by Vám v takovém případě, splníte-li další náležitosti uvedené v § 56 zákoníku práce, vzniklo právo okamžitě ukončit pracovní poměr (§ 56 odst. 1, písmeno b): zaměstnavatel nevyplatil mzdu nebo plat nebo náhradu mzdy nebo platu anebo jakoukoli jejich část do 15 dnů po uplynutí období splatnosti (§ 141 odst. 1), přičemž dle odst. 2 platí, že zaměstnanci, který okamžitě zrušil pracovní poměr, přísluší od zaměstnavatele náhrada mzdy nebo platu ve výši průměrného výdělku za dobu, která odpovídá délce výpovědní doby.
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist