Brigádníci bez lékařské prohlídky jsou zdravotně nezpůsobilí

Od počátku měsíce musejí mít preventivní zdravotní prohlídku nejen zaměstnanci, ale také krátkodobí brigádníci či jen jednorázoví přednášející. Přitom v zákoníku práce o takové povinnosti není ani slovo. Jak vlastně vzniká taková zákonná přísnost, o kterou nakonec nikdo nestojí - ani zaměstnavatelé, ani uchazeči a ani stát?

Zákon o specifických zdravotnických službách vznikal se záměrem upravit takové fenomény jako sterilizace, kastrace, změna pohlaví, lékařské ozáření, práva nezletilých a nakonec i posudkovou činnost. Zdánlivě nenápadný zákon ovšem ve svém § 59 zakotvil povinnost podrobit se vstupní lékařské prohlídce před vznikem jakéhokoliv pracovněprávního vztahu. Nejde tedy jen o zaměstnance v pracovním poměru, ale také i pracovníky na práce konané mimo pracovní poměr.

Podle zástupců zaměstnavatelů tak mohou nastat absurdity, kdy si firmy najmou pracovníky dohodou o provedení práce na pár hodin a ti budou muset kvůli tomu absolvovat prohlídku.

"Lékařská prohlídka bude nutná bez ohledu na to, jakou práci budou zaměstnanci vykonávat a jak dlouho. Platí to i pro osobu, která bude na základě dohody například jednorázově přednášet či vést školení," řekla České tiskové kanceláři specialistka na pracovní právo Ambruz & Dark/Deloitte Legal Jana Neumannová. Pokud se zaměstnanec vstupní lékařské prohlídce nepodrobí, bude navíc považován za zdravotně nezpůsobilého k výkonu práce.

Firmy jsou vůči nastavení povinných lékařských prohlídek velmi kritické. Zaměstnavatelé by měli jen za vstupní prohlídku zaplatit 500 korun, upozornil mluvčí Svazu průmyslu a dopravy Milan Mostýn. Podniky prý navíc neobdržely jasný výklad a není vydán metodický pokyn a postup. "Je to nešťastné, nesmyslné a věřím, že se to rychlou novelou zruší," doplnil prezident Asociace malých a středních podniků Karel Havlíček.

Ředitel poradenské firmy Neumann & Partners Ondřej Hlaváček chápe novou povinnost jako snahu sledovat změnu zdravotního stavu pracovníka v průběhu zaměstnání. V této souvislosti je podle něj evidentní, že uchazeči s chronickým onemocněním budou proti ostatním v nevýhodě. "Ve snaze ochránit zaměstnance před nemocemi z povolání se tak tato novela opět obrátí proti nim. Jak klasické," poznamenal.

Zaměstnavatelé mohou podle Neumannové využít přechodné ustanovení zákona, podle něhož je možné postupovat ještě rok dle stávající právní úpravy. Lze tedy prý očekávat, že většina zaměstnavatelů s 1. dubnem pracovně-lékařské prohlídky pro osoby pracující na základě dohod nezavede a vyčká, zda ministerstvo zdravotnictví vydá novelu zákona o specifických zdravotních službách, po které již volají zástupci zaměstnavatelů i odborná veřejnost.

§ 59

Posuzování zdravotní způsobilosti osoby ucházející se o zaměstnání

(1) Jde-li o osobu ucházející se o zaměstnání, postupuje se při posuzování její zdravotní způsobilosti k práci obdobně jako při posuzování zdravotní způsobilosti zaměstnanců v rámci pracovnělékařských služeb s tím, že

a) vstupní lékařská prohlídka se uskutečňuje u poskytovatele pracovnělékařských služeb, s nímž má zaměstnavatel uzavřenou písemnou smlouvu, nebo u registrujícího poskytovatele, ke kterému vyslal zaměstnavatel, na jehož pracovištích jsou vykonávány práce pouze v kategorii první, osobu ucházející se o zaměstnání,

b) osoba ucházející se o zaměstnání se považuje za zdravotně nezpůsobilou, pokud se před vznikem pracovněprávního nebo obdobného vztahu nepodrobí vstupní lékařské prohlídce.

(2) Vstupní lékařskou prohlídku hradí osoba ucházející se o zaměstnání. Zaměstnavatel hradí vstupní lékařskou prohlídku, pokud uzavře s uchazečem o zaměstnání pracovněprávní nebo obdobný vztah, nestanoví-li jiný právní předpis jinak. Věta první a druhá se nepoužije, jestliže osoba ucházející se o zaměstnání se s případným zaměstnavatelem nebo zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodne jinak nebo stanoví-li právní předpis jinak.

Zdroj: zákon č. 373/2011 Sb., o specifických zdravotních službách