Po pravdě není moc lidí, kteří by aktuálně řešili majitelský problém, jestli svůj vlastní hotel zapojit právě teď do věhlasných mezinárodních řetězců, nebo jít svojí vlastní cestou. A pokud někdo takový opravdu je, k rukám personalisty se dostane pouze stěží. Kdo se však množí řadou vskutku geometrickou, je prototyp ambiciózního mladého člověka, který bez ohledu na předchozí zkušenosti a s velmi omezenou dávkou sebereflexe touží usednout na jakémkoliv manažerském postu mezinárodního řetězce. Značky zkrátka táhnou, vlastní cesta nikoho moc nezajímá. Nasednout do dávno rozjetého vlaku se zdánlivým puncem zlata a alespoň do první přestupní stanice se svézt na křídlech světovosti je tak opojné. Nevím sice, čím by kromě vlastního sebevědomí mohl takovýto nezkušený člověk prestižním hotelovým provozům pomoci, ale budiž.
Přidejte si Hospodářské noviny
mezi své oblíbené tituly
na Google zprávách.



