Už diskuze v předsálí nenechaly nikoho na pochybách; změny je třeba. To pak potvrdil první dávkou statistik i jeden z globálně uznávaných kazatelů sociální zodpovědnosti firem, John Elkington. Jak připomněl, podle nedávného průzkumu si 78 procent z 1400 oslovených expertů myslí, že je třeba současný systém od základu přebudovat. Bez toho totiž nebude to, co obecně nazýváme rozvoj, trvale udržitelné, což dříve a nebo později hrozí katastrofou.

Zajímavým doplňkem Elkingtonových slov byla data, která vydolovali hračičkové z MeaningMine. Podle nich informace na webu jen z 22 procent přinášejí tradiční zdroje respektive jejich on-line mutace, 78 procent generují sociální média. Trendy na elektronické dálnici tak odhalí to, o čem lidé skutečně přemýšlejí; ne to, o čem by strážci pořádků chtěli, aby přemýšleli. Co tedy lidi v době, kdy listujeme další kapitolou eko-krize, zajímá?

Většina si ve virtuálním světě pohrává se spojeními jako prohnilý kapitalizmus a nebo kapitalizmus postavený na kamarádšoftu. Jinými slovy, první pohled vypovídá o náladě na bodě mrazu. Ten druhý odstraní optický klam – 40 procent diskuzí na internetu opanují Američané – a nabídne naději: vyloučíme-li zklamané Američany, začnou v diskuzích dominovat hesla jako zodpovědný kapitalizmus, která vévodí v Kanadě. A stejně tak vítězí víra v systém nad nihilismem i v místech, kde teď ulice bouří, například na severu Afriky.

Nejenom anonymní, tvárná a ze systému žijící entita zvaná experti, ale i většina z masy připojené na internet se tak domnívá, že není ten správný čas vše zbourat a začít stavět o kousek dál. Podobně jako experti se ale i ne-experti evidentně domnívají, že je na řadě ne krok ale skok kupředu. Problém je v tom, jak připomněl Marshall Clemens z konzultační společnosti Idiagram, že je současný systém zamrzlý – a skokům tak příliš nepřeje. „Lidé jsou schopni vymyslet úžasné věci. Pokud existují ty správné pobídky. V tomto případě ale často platí, že ten, kdo udělá první tah – vstřícný krok – vlastně ztrácí,“ myslí si Clemens.

Podobně na věc nahlíží i kritik současného ekonomického mainstreamu, matematik David Orrell. Podle něj jsou mnohé předpoklady, ze kterých teď většina vychází, prostě „pitomé.“ Premisy, že se lidé chovají racionálně, že fungují a rozhodují se nezávisle na ostatních, a mnoha dalších základních stavebních kamenů je tak podle něj třeba se zbavit; je třeba přestat svět kolem nás vnímat jako stroj a začít ho brát jako živoucí organizmus. Jen tak se podle Orrella může systém povést zachránit. Další řečníci se k této výzvě připojili.

Po zcela novém pohledu na svět kolem nás volá i Dimitri Zenghelis, který radí Cisco jak inovovat. Jak dodává, právě s tímto skokem přes Rubikon je spojena obrovská příležitost – a zároveň i hrozba. To druhé proto, že jsme na hraně propasti a čas nás tlačí kupředu. To první proto, že by nám nový pohled otevřel netušené možnosti a neznámé prostory. A to se týká i ekonomiky, kde by se například zelené investice mohly stát turbomotorem globálního růstu. Podmínkou je ale otevřená mysl a vůle na mnoha úrovních a stranách.

Casper ter Kulle, symbolický zástupce mladých, progresivních a (ne)agresivích lídrů pak dodal klíčovou myšlenku: „Když je jedna kapitola historie u konce, začne tu další psát několik jedinců, kteří se nebojí pochybovat.“ Jen ti, kteří se zbaví okovů starého myšlení a zažitých – pohodlných – šablon totiž mohou přijít s něčím novým. Najdou se?

 

Capitalism unplugged (rozkliknutím zvětšíte)        

Zdroj: Innovationarts

Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.

  • Veškerý obsah HN.cz
  • Možnost kdykoliv zrušit
  • Odemykejte obsah pro přátele
  • Ukládejte si články na později
  • Všechny články v audioverzi + playlist