Co je to chráněný či otevřený trh práce? A co chráněné pracovní místo nebo pracovní rehabilitace?

Otevřený (běžný) trh práce

Každý zaměstnavatel má povinnost zaměstnávat osoby se zdravotním postižením a to ve výši 4 % z přepočteného počtu zaměstnanců firmy. Osoby v nejvyšším, 3. stupni invalidity se započítávají do celkového počtu osob se zdravotním postižením 3x.

Chráněný trh práce

Společnosti, které zaměstnávají více než 50 % osob se zdravotním postižením vytvářejí chráněná trh práce. Těmito společnostmi mohou být  jak osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), které jsou zaměstnavatelem, tak i občanská sdružení, výrobní družstva, obecně prospěšné společnosti, ale i společnosti s ručením omezeným a akciové společnosti. Všechny typy těchto subjektů mohou po 12 měsících svého fungování poskytovat tzv. náhradní plnění dle pravidel, které upravuje Zákon o zaměstnanosti.

Zaměstnavatel, který se rozhodne zaměstnat osobu se zdravotním postižením, může získat peníze na vytvoření tzv. chráněného pracovního místa a následně také na úhradu nákladů spojenou s jeho provozováním. Chráněné pracovní místo je místo určené výhradně pro člověka se zdravotním postižením na základě písemné dohody s místně příslušným Úřadem práce.

V případě otevřeného trhu práce lze na chráněné pracovní místo získat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů do výše 48 000 korun za rok. Nevztahuje se na domácí práce, tedy nedochází-li zaměstnanec do práce, a pracuje z domova.

V případě chráněného trhu práce, tedy u zaměstnavatelů, kteří mají více než 50 % osob se zdravotním postižením, je kromě podpory na vytvoření chráněného pracovního místa poskytován i příspěvek na mzdy zaměstnanců se zdravotním postižením. Tento příspěvek kompenzuje menší výkon OZP zaměstnanců. Příspěvkem jsou hrazeny prostředky vynaložené na mzdy v měsíční výši 75 procent skutečně vynaložených mzdových nákladů, maximálně však 8 tisíc korun měsíčně. Po 12 měsících lze požádat o příspěvek na další náklady spojené se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením, ale měsíčně maximálně o 2 tisíce korun za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením. Tento příspěvek se nevztahuje na domácí práce.

Pracovní rehabilitace

Ukažme si modelovou situaci. Budete mít kolegu, který měl vážnou dopravní nehodu a na 2 roky tzv. vypadl z pracovního procesu. Vy budete chtít, aby kolega opět pracoval ve vaší firmě. V průběhu těchto 2 let se ale velmi zmodernizovala technika, se kterou on pracoval a víte, že kolega již nebude moci vykonávat tu pozici, ve které byl před svým úrazem. Co s tím? Může vám pomoci institut pracovní rehabilitace.

Pokud máte ve svém okolí známého, který je osobou zdravotně postiženou a dlouhodobě hledá pracovní uplatnění, nebo máte kolegu, který díky své diagnóze dlouhodobě nepracoval, můžete využít nástroje s názvem pracovní rehabilitace, který vám pomůže uhradit náklady spojené s doškolením a vzděláním zdravotně postiženého člověka na tu úroveň, než začne opět pracovat.

Pracovní rehabilitaci zajišťuje místně příslušný úřad práce podle bydliště osoby se zdravotním postižením, a to ve spolupráci s „kouči“, kterými jsou pracovně-rehabilitační střediska. Úřad práce také může, na základě písemné dohody, pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. A těmi mohou být třeba bývalý zaměstnavatel nebo potencionální nový zaměstnavatel.

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání.

Úřad práce v součinnosti s osobou se zdravotním postižením a jejím „koučem“ sestaví individuální plán pracovní rehabilitace s ohledem na její zdravotní způsobilost, schopnost vykonávat soustavné zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost a kvalifikaci a s ohledem na situaci na trhu práce.

Na pracovní rehabilitaci mohou být (na základě doporučení ošetřujícího lékaře vydaného jménem zdravotnického zařízení) zařazeny fyzické osoby, které jsou uznány za dočasně neschopné práce.

Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna.

Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu účasti na přípravě k práci na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu.

Co může úřad práce v rámci pracovní rehabilitace hradit:

- přímé náklady vynaložené na pracovní rehabilitaci (materiál, mzdy a odměny zaměstnanců, ostatní přímé náklady),
- režijní náklady vynaložené při provádění pracovní rehabilitace,
- náklady na dílčí části pracovní rehabilitace, které pro pověřenou osobu zabezpečuje jiné odborné nebo vzdělávací zařízení.

Máte dotazy k problematice zaměstnávání osob se zdravotním postižením? Pošlete nám je na komercní.prilohy@economia.cz.