Jaká je výše příspěvků od úřadu práce zaměstnavatelům zdravotně postižených?

Odpověď: Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů deklaruje právo fyzických osob se zdravotním postižením na zvýšenou ochranu na trhu práce. Úřady práce poskytují příspěvky na základě žádosti zaměstnavatele nebo osoby se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost. O poskytnutí příspěvku uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem nebo osobou se zdravotním postižením písemnou dohodu.

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může být v letošním roce poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 186 592 Kč oproti 183 168 Kč (tj. o 3424 Kč více). Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu s těžším zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován úřadem práce ve výši maximálně 279 888 Kč oproti 274 752 Kč (tj. o 5136 Kč více).

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více chráněných pracovních míst, může v roce 2011 příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně 233 240 Kč oproti dosavadním 228 960 Kč (tj. o 4280 Kč více) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 326 536 Kč oproti 320 544 Kč (tj. o 5992 Kč více). Úřad práce může uzavřít dohodu o poskytnutí příspěvku ve stejné výši na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost.

Úřad práce může letos poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 69 972 Kč oproti 68 688 Kč (tj. o 1284 Kč více). Úřad práce může na základě písemné dohody s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout příspěvek ve stejné výši na částečnou úhradu provozních nákladů.

Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením může být v roce 2011 poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 186 592 Kč oproti 183 168 Kč (tj. o 3424 Kč více). Příspěvek na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu s těžším zdravotním postižením může být letos poskytován zaměstnavateli úřadem práce ve výši maximálně 279 888 oproti 274 752 Kč (tj. o 5136 Kč více).

Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce deset a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit v roce 2011 maximálně 233 240 Kč oproti 228 960 Kč (tj. o 4280 Kč více) a pro osobu s těžším zdravotním postižením 326 536 Kč oproti 320 544 Kč (tj. o 5992 Kč více).

Úřad práce může letos poskytnout zaměstnavateli příspěvek ve výši maximálně 93 296 Kč oproti 91 584 Kč (tj. o 1712 Kč více) na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením a maximálně 139 944 Kč oproti 137 376 Kč (tj. o 2568 Kč více) na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením.

Problémy obecního, okresního, krajského a celostátního charakteru v oblasti zaměstnanosti mohou být řešeny prostřednictvím cílených programů včetně mezinárodních programů s mezinárodní účastí a programů financovaných v rámci Strukturálních fondů Evropského společenství a dalších programů Evropského společenství.

Cíleným programem se rozumí soubor opatření zaměřených ke zvýšení možnosti fyzických osob nebo jejich skupin uplatnit se na trhu práce. Součástí programu je stanovení podmínek pro jeho provádění a harmonogram čerpání. Cílené programy celostátního charakteru schvaluje vláda České republiky a programy obecního, okresního a krajského charakteru Ministerstvo práce a sociálních věcí.

Cílený je i program na podporu obnovy nebo technického zhodnocení hmotného investičního majetku, který slouží k pracovnímu uplatnění osob se zdravotním postižením. V rámci tohoto programu může být zaměstnavatelům zaměstnávajícím více než 50 procent osob se zdravotním postižením poskytnut příspěvek až do výše 70 procent pořizovací ceny tohoto majetku.

Při plnění cílených programů mohou úřady práce spolupracovat i s jinými subjekty nebo je mohou na základě smluvního vztahu zajišťovat prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob. Součástí dohody o zajišťování cíleného programu je i ujednání o příspěvku právnické nebo fyzické osobě na zajištění cíleného programu.

Hlavním smyslem poskytování příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením v roce 2011 je jejich skutečné trvalé uplatnění na trhu práce. Příspěvek je vázán pouze na zaměstnávání osob se zdravotním postižením v pracovním poměru, nikoliv na základě dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr.

Příspěvek na podporu zaměstnávání může být poskytován jen za každou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením v pracovním poměru zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 procent osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců. Pro zjištění splnění podmínky zaměstnávání více než 50 procent osob se zdravotním postižením na celkovém počtu zaměstnanců je rozhodný průměrný přepočtený počet zaměstnanců za kalendářní čtvrtletí.

Příspěvek náleží zaměstnavateli měsíčně ve výši skutečně vynaložených mzdových nákladů na zaměstnance v pracovním poměru, který je osobou se zdravotním postižením, včetně pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistného na veřejné zdravotní pojištění, které za sebe zaměstnavatel odvedl z vyměřovacího základu tohoto zaměstnance, nejvýše však 8000 Kč za osobu se zdravotním postižením.

Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě písemné žádosti zaměstnavatele, která musí být úřadu práce doručena nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí příslušného kalendářního čtvrtletí.

Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Úřad práce vydá rozhodnutí o poskytnutí, neposkytnutí nebo neposkytnutí části příspěvku v případech stanovených zákonem o zaměstnanosti.

Příspěvek je splatný nejpozději do čtrnácti kalendářních dnů ode dne nabytí právní moci rozhodnutí.

DŮVODY PRO NÁROK NA PODPORU

Dotaz: Jaké důvody se považují za vážné pro účely zákona o zaměstnanosti, které je úřad práce povinen zohlednit například při zprostředkování zaměstnání nebo při posuzování nároku na podporu v nezaměstnanosti uchazeči o zaměstnání?

Odpověď: Pro účely zákona o zaměstnanosti spočívají vážné důvody v:

- nezbytné osobní péči o dítě ve věku do čtyř let,

- nezbytné osobní péči o fyzickou osobu, která se podle zvláštního právního předpisu považuje za osobu závislou na pomoci jiné fyzické osoby ve stupni II (středně těžká závislost), ve stupni III (těžká závislost) nebo ve stupni IV (úplná závislost), pokud s uchazečem o zaměstnání trvale žije a společně hradí náklady na své potřeby; tyto podmínky se nevyžadují, jde-li o osobu, která se pro účely důchodového pojištění považuje za osobu blízkou,

- docházce dítěte do předškolního zařízení a v povinné školní docházce dítěte,

- místě výkonu nebo povaze zaměstnání druhého manžela nebo registrovaného partnera,

- okamžitém zrušení pracovního poměru zaměstnancem podle § 56 zákoníku práce,

- zdravotních důvodech, které podle lékařského posudku brání vykonávat zaměstnání nebo plnit povinnost součinnosti s úřadem práce při zprostředkování zaměstnání, nebo

- jiných vážných osobních důvodech, například etických, mravních či náboženských, nebo v důvodech hodných zvláštního zřetele.

V této souvislosti je na místě poznamenat, že v případě, když uchazeč o zaměstnání před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání bez vážného důvodu ukončil poslední zaměstnání nebo dohodu se zaměstnavatelem sám, činí procentní sazba podpory v nezaměstnanosti 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu po celou podpůrčí dobu. Ukončil-li uchazeč o zaměstnání sám nebo dohodou ve stejný den více zaměstnání, z nichž alespoň jedno bylo ukončeno z vážných důvodů, náleží mu podpora v nezaměstnanosti po dobu prvních dvou měsíců podpůrčí doby 65 procent, další dva měsíce podpůrčí doby 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu.

Olga Bičáková
právnička, Kamenné Zboží