Zaměstnanci touží i po uznání od šéfa

Peníze samy o sobě nepůsobí zaměstnancům štěstí, neboť většina z nich touží i po uznání od nadřízeného. Ve Spolkové republice panuje všeobecný názor, že němečtí manažeři značně šetří chválou svých pracovníků, uvedl německý týdeník WirtschaftsWoche.

Marco Nink z poradenské společnosti Gallup dospěl k názoru, že se šéfové dopouštějí chyby, když se málo zajímají o práci svých podřízených a málo se snaží navázat s nimi lidský kontakt. Podle tohoto experta to nakonec i vede ke značným ekonomickým škodám. Na základě průzkumu v personálních odděleních podniků Gallup zjistil, že každý čtvrtý zaměstnanec je od šéfa za dobrou práci pochválen a jen každý třetí věří, že jeho názor vedení zajímá.

Špatný přístup k podřízeným je jedem pro každý podnik, obzvláště v současné době, kdy je rvačka o kvalifikované síly, upozornil profesor Carsten Steinert.Tento specialista na personální management požaduje, aby byli šéfové lépe vedeni pro své úkoly. Podle jeho poznatků mnozí sice nejednají se svými pracovníky špatně, ale počínají si nejistě, neboť mnoho z nich je takříkajíc hozeno do vody a musí se v ní sami naučit plavat.

Kvalita vedoucích pracovníků v Německu je podle odborníků Německého odborového svazu jen průměrná. Vedle výše platu a vyhlídky na kariéru jsou rozhodující i další aspekty, jako především: kolik musím v dané době udělat? Univerzita v Duisburgu-Essenu v průzkumu v krizovém roce 2009 zjistila, že němečtí zaměstnanci v tu dobu už dávno nebyli tak spokojeni, jako před 25 lety. Hlavně kvůli rostoucímu pracovnímu tlaku, menšímu růstu mezd a nedostatečné slučitelnosti pracovního a rodinného života. I tak je však podle Gallupovy studie Spolková republika v tomto směru na tom lépe, než např. Čína, Rusko a Japonsko. A v zemích, jako jsou Spojené státy, Švýcarsko a Rakousko, se pracující cítí výrazně více emocionálně svázáni se svým podnikem. Podle Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj (OECD) je se svou prací spokojeno údajně 90 procent německých respondentů. Spokojenost však neznamená, že se zaměstnanci cítí být se svým zaměstnavatelem emocionálně spjati. "Velice často kráčí spokojenost spolu s pasivitou," upozornil Nink. Kdo pracuje jen hlavou nebo rukama, ale nikoli i srdcem, je i méně výkonný. Profesor Steinert doporučuje pořádat například se zaměstnanci pravidelné pohovory. Budoucí vedoucí pracovníci by se také měli včas připravovat v seminářích na nové úkoly.

Jan Hála