Jsou ženy méně náchylné ke korupčnímu chování? Přispěla by vyšší účast žen v politice a ve vedoucích pozicích k omezení korupce? A jaké jsou příčiny jejich odlišného chování oproti mužům? Odpovědi na tyto otázky jsem se pokoušela hledat v odborné literatuře a výsledky mne velmi překvapily. Příjemně.
Na otázku, zda by ženy přispěly ke snížení míry korupce, jsem vždy odpovídala velmi opatrně. Byla a jsem skeptická vůči přehnaným očekáváním, která mají lidé tendenci do žen vkládat. Naopak tvrdím, že i ženy mají nárok na to být stejně dobré, ale i průměrné a špatné jako muži. Že rovnoprávnost nastane, až když nebudou muset být mnohem lepší než muži na to, aby získaly určité pozice. Rozhodně si nemyslím, že ženy jsou čisté bytosti, které by nastolily mír na zemi a nevedly války. Příklad železné lady Margaret Thatcherové je všem dobře známý. Stejně tak v korupčních aférách, které v posledních měsících zaplavily česká média, figurují i ženská jména.
Tento týden pořádáme s Fórem 50 % diskuzi na téma, zda ženy ve vedení mohou ovlivnit míru korupce. A tak jsem se chtěla na debatu dobře připravit a dělala jsem si důkladnou rešerši odborné literatury na téma gender a korupce. A také jsem si našla pár zajímavých statistik. Výsledek mne hodně překvapil. Jednak tím, že vědeckých článků na toto téma je požehnaně, ale především tím, že řada výzkumů potvrdila jasnou vazbu mezi genderem a korupcí. Zjednodušeně řečeno se podařilo empiricky prokázat, že vyšší zastoupení žen v politice přispívá ke snížení míry korupce.
Asi nejzásadnější studie na toto téma od autorů z Marylandské univerzity (Swamy et. al.: Gender and Corruption) z roku 2009 zkoumala vztah mezi zastoupením žen v parlamentech, jejich zapojením na trhu práce a mírou korupce. Porovnávala data z celkem 43 zemí. Autoři rovněž testovali, jestli výsledky analýz nebyly ovlivněny dalšími faktory jako je věk, rodinný stav, míra HDP či úroveň vzdělání. Studie prokázala silnou negativní vazbu mezi zastoupením žen v parlamentu a korupcí. Podobná, ale slabší vazba existuje rovněž mezi zapojením žen na trh práce a korupcí. Na základě svých poznatků autoři konstatují, že snaha o vyšší zapojení žen do veřejného života, která má jako hlavní cíl jejich zrovnoprávnění, může být zároveň nástrojem boje s korupcí. K podobnému závěru došli rovněž autoři/ky studie Světové banky z roku 1999 (Dollar et. al: Are Women Really the “Fairer” Sex? / Jsou ženy opravdu “spravedlivější pohlaví?"). I jejich analýza potvrdila silnou vazbu mezi zastoupením žen v parlamentech a mírou korupce. Ve zkoumaném vzorku bylo více než 100 zemí.
Některé pozdější studie výše zmíněné poznatky potvrdily, a jiné, jak už to ve vědě bývá, je naopak zpochybnily. Mimo jiné se ukázalo, že velký vliv má i kultura a veřejné instituce v dané zemi: důležitá je například role nezávislého soudnictví a svoboda tisku. Pro mě osobně znamenala tato podnětná četba další argument, proč podporovat vyšší účast žen v české politice. Za pokus to přeci stojí. A jak vypadají statistiky pro Českou republiku? Počet mužů stíhaných za majetkovou a hospodářskou trestnou činnost je zhruba osmkrát vyšší než počet žen: v roce 2010 to bylo 3931 žen a 27002 mužů.
Jaké jsou příčiny odlišného chování žen a mužů ve vztahu ke korupci? Na to zatím žádný výzkum odpověď nenalezl. Může to být tím, že ženy nemají přístup do neformálních pánských sítí, kde se korupci skvěle daří. Nebo odlišným chováním a společenskou rolí obou pohlaví. Jedno je však jisté: vyšší účast žen v politice a ve vedení firem by naší společnosti prospěla. Pokud byste spolu s námi chtěli přijít na toto téma diskutovat, jste srdečně zváni. Již tento čtvrtek.
