Martin Hilský se konce světa nebojí a se školným by zacházel opatrně

Koho byste zvolil za největšího žijícího Čecha?
To opravdu nevím. Vážím si mnoha lidí, a abych se vám přiznal tak na otázky tohoto typu nevěřím, protože neberou v potaz, že slovo největší je vždycky relativní. Mohl bych vám říci, kdo jsou ti velcí mrtví Češi, protože u těch je to již historicky prověřeno. Neptám se v životě, kdo je největší, ale raději se ptám na hodnoty.

Co si myslíte o obávaném konci světa v roce 2012?
Nebojím se toho. Jako jsme přežili všechny předchozí konce světa, tak je velká šance, že přežijeme i tento a budeme se z toho radovat.

Kdybyste mohl vyřešit jakýkoliv světový problém, který by to byl?
Nejvíc by mi ležela na srdci planeta Země. Byla by to tedy ekologická záležitost. Týkala by se toho, jak se my jako civilizace chováme k přírodě a jak zacházíme s obrovským darem, jakým naše planeta je.

Dále bych si kladl otázku, co se světem, který na jednu stranu žije v obrovském blahobytu, a na druhou stranu v něm miliardy lidí hladovějí. Pokud jde o záležitosti politické, tak tam by moje otázka směřovala k terorismu. Je to jev nový, se kterým je nepochybně potřeba počítat do budoucnosti. Ptal bych se, co je jeho příčinou a co je možné s ním dělat, protože terorismus je veliká hrůza.

Co považujete za nejdůležitější lidskou vlastnost v současném světě?
Laskavost a schopnost naslouchat druhým. Také schopnost mít se vzájemně trochu rádi, protože na světě je pořád strašně moc nenávisti.

Jaké místo na světě, které jste dosud navštívil, se vám líbilo nejvíce?
Narodil jsem se v Praze a navštěvuji ji denně. Pořád se mi líbí a svým způsobem není na světě místo, ke kterému bych měl užší vztah než k našemu hlavnímu městu.

Jedním z argumentů pro zavedení školného je zvýšení motivace studentů. Myslíte si, že to splní ten účel?
Splní, ale ne v podobě, ve které byl návrh školného předložen. Myslím si, že určitý druh školného je na místě, ale musí být nastaven tak, aby i studenti s chudším zázemím a studenti velmi talentovaní mohli využít systému grantů a stipendií.

Školné by také nemělo zadlužovat studenty do jejich budoucnosti, protože tím ztrácí na efektivnosti. Já jsem tedy v zásadě pro školné, ale jeho podobu je třeba nesmírně citlivě promyslet. Pokud jde o dnešní studentské nepokoje spojené se školným, jsem jednoznačně na straně studentů.

Myslíte si, že vzdělání je věc, za kterou bychom měli platit, nebo by to měl být standard pro všechny?
Vzdělání se nezískává jen ve škole, i když ta hraje velmi důležitou roli. Vzděláváte se v rodině, v životě... Já bych byl pro vzdělání dostupné všem a zdarma, ale jde o to, že naše společnost si to v situaci v jaké je nemůže dovolit.

Naše středoevropská vzdělanost a tedy i ta česká není špatná. Například když přijedete na středozápadní americkou univerzitu, tak zjistíte, že našim studentům není třeba vysvětlovat určité věci, oni je chápou.

Jde mi o to, aby se tento poklad, to jest vzdělanost českých lidí, nezačal rozpouštět právě z důvodů ekonomických. Naší základní politickou prioritou by rozhodně měla být investice do vzdělanosti.

Na jaké úrovni je podle vás české školství v porovnání s jinými evropskými zeměmi, ve kterých bylo školné již zavedeno?
K odpovědi na tuto otázku nemám dostatek informací, ale snad bych jen řekl, že vazba školného na vzdělání není přímá.

Kdybyste teď vy měl jít studovat vysokou školu, ovlivnilo by vaše rozhodnutí zavedení školného?
Kdyby se jednalo o částku do desítky tisíc, neovlivnilo by mě to. Ale to teď mluvím za sebe, protože vím, že moji rodiče pokládali vzdělanost za prioritu. Ale jakmile by školné šlo už pak výš, záviselo by to na rodinné situaci.

Hrálo by pro vás jako pro vyučujícího nějakou roli vědomí, že vaši studenti, respektive jejich rodiče, za vysokou školu, tedy i za vaše hodiny, musí platit?
Pro mě to není příjemná představa. Učitel se vždycky rozdává, ať už je na střední škole nebo na vysoké. Jeho postavení je nenahraditelné technikou ani informační technologií.

Vzdělání (především to humanitní) je dialog.

Představa, že mi studenti platí, je nepříjemná z toho hlediska, že zakládá určitý klientelismus. A vzdělání by podle mě nemělo být založeno na vztahu klienta k jeho dodavateli. Velmi se mi příčí tato ekonomická terminologie, protože je v rozporu s posláním humanitních věd. Může to znít nepřijatelně pro mnohé uši, ale já to musím říct, protože si to myslím.