Pokud jste již někdy uvažovali o univerzitním studiu v zahraničí, jistě jste také narazili na problém enormního nedostatku jakýchkoli užitečných informací. Ano, na internetu i v různých brožurách je nespočetně údajů a poučení, ale většina z nich je jaksi bezobsažná, a tak se po jejich přečtení mnoho nového nedozvíte a v hlavě Vám zavládne pouze další zmatek.

Všude je k nalezení spousta informací o programech jako je Erasmus, platící jen pro státy Evropské unie, Švýcarsko, Turecko a Norsko či Erasmus Mundus, do kterého se mohou zapojit i studenti z nečlenských zemí. Tyto programy nabízí studijní výměnné pobyty na vysokoškolské úrovni a zúčastnit se jich mohou všichni studenti nejméně druhého ročníku univerzit nebo vysokých škol uznaných Ministerstvem školství. Erasmus přináší skvělou zkušenost z jiných kultur a rozdílných školských systémů a také možnost zlepšit se v konkrétním jazyce. Mnoho užitečných informací o programu naleznete na stránkách http://www.esn.org/. 

Pojďme se však podívat na možnosti plnohodnotného zahraničního studia. Prvním důležitým bodem při ucházení se o zahraniční studium je datum podání přihlášky. To se samozřejmě odvíjí od jednotlivých škol a států. V USA jsou většinou nabízeny tři cesty, jak se na zvolenou univerzitu hlásit. První z nich se nazývá Early decision  a je vhodná pokud uchazeč preferuje jednu určitou univerzitu. Přihlášky se podávají většinou do 1. listopadu a v polovině prosince uchazeči obdrží rozhodnutí. Pokud je uchazeč přijat, je zavázán k nástupu na danou školu a nemůže se hlásit na další školy. Tento způsob má velkou výhodu v tom, že v případě neúspěchu se může uchazeč znovu hlásit na další univerzity v rámci běžného přijímacího řízení. Byla mu však prudce vyčítána nemožnost rozhodnout se mezi univerzitami například podle výše nabízeného stipendia. Právě proto před několika lety některé univerzity časné přihlášky zrušily (Harvard, Princeton) a další jako Yale či Stanford, v minulém roce následovány i výše zmíněným Harvardem a Princetonem, zavedly alternativu „Early decision“ nazvanou Early action. Ta stojí na podobném principu, ale uchazeče k ničemu nezavazuje a umožňuje hlásit se i v předčasném termínu na více než jednu univerzitu. 

Druhým způsobem, jak se přihlásit na americkou univerzitu, je tzv. Regular decision, kdy lhůta pro podání přihlášky končí 1. ledna a rozhodnutí o přijetí bývá doručeno do 1. dubna. Některé, především právnické fakulty amerických univerzit nabízí i třetí způsob podání přihlášek zvaný Rolling admission. V něm je dané určité časové období (obvykle šest měsíců), po které je možné žádat o přijetí a rozhodnutí přichází v předem určeném počtu dní. Tento systém nabízí menší počet stresujících dat, na druhou stranu musí student uvažovat, kdy přihlášku poslat, například aby na něj „zbyla“ dobrá stipendia a bydlení. Ať už uchazeč o studium volí jakoukoli cestu, univerzity samy důrazně doporučují připravovat se na podání přihlášky minimálně jeden rok předem. 

V přihlášce na americkou univerzitu se většinou požaduje složení SAT nebo ACT zkoušek, což jsou testy zaměřené na logické myšlení studenta a skládající se z eseje, kritického čtení a matematiky. Někdy jsou požadovány i testy SAT II, které jsou zaměřené na jednotlivé studijní předměty. Testy SAT mají každoročně 7 verzí, proto má student více šancí na jejich úspěšné složení. Po uchazečích s jiným než anglickým rodným jazykem bývají požadovány testy TOEFL, zaměřené na jazykovou zdatnost. Většina univerzit požaduje různá doporučení učitelů, ředitele nebo dalších osob. Dalším požadavkem jsou samozřejmě opisy dokumentů potvrzujících školní výsledky i absolvování různých kurzů. Jednou z nejdůležitějších částí přihlášek na americkou univerzitu jsou eseje (většina univerzit požaduje 2-3 eseje). Výhodou k získání určitého kreditu při přijímacím řízení můžou být i AP (Advanced Placement) testy, ale jsou většinou dobrovolné. Procento studentů přijímaných na prestižní univerzity Ivy league se pohybuje pod desíti procenty (Harvard – 7%, Yale – 8%, Princeton – 9%), ale například na Penn (University of Pennsylvania) se procento přijímaných pohybuje kolem 14 %.

Jak jste si určitě všimli, proces přijímacího řízení na zahraniční univerzity, zvláště pak na ty nejprestižnější, není žádný med. Proto Vám TST přináší informace, které Vám pomůžou zorientovat se a snad se dostanete i na vysněnou školu.