YES, PRIME MINISTER: Klára Samková by v úřadu prezidentky využila především svou všestrannost

Snad nejznámější česká advokátka Klára Samková se narodila roku 1963 do významné brněnské rodiny historiků umění. Její praděd byl navíc předsedou trestního senátu Nejvyššího soudu Československa. Vystudovala práva na UK a postupem času získala dva doktoráty. Od roku 1990 se pohybovala v aktivní politice jako poslankyně za Občanské fórum a Romskou občanskou iniciativu (celou svou kariéru se zasazuje o romská práva). Poté z politiky odešla a založila si vlastní advokátní praxi. Zpět se vrátila až v roce 2010 vstupem do TOP 09. Pravidelně se objevuje v médiích a publikovala několik knih.

1. Co vnímáte jako hlavní poslání prezidenta a jeho povinnost vůči občanům?

Myslím si, že prezident má dvojí úlohu. Jednak politickou, jednak „všeobecně lidskou“.  Co se týče politické úlohy, prezident má být zárukou stability a brzdou veškerému politickému kupčení, včetně tak zvaných „politických kompromisů“. Toho prezident nemá zapotřebí, stejně jako nemá zapotřebí populistických řešení. Právě před těmito jevy „politiky všedního dne“ má občany chránit. Jeho druhou úlohou je občany povzbuzovat. Prezident si musí být vědom skutečnosti, že každý jeden lidský život je stejně hodnotný a je hoden toho, aby se o něj každý jedinec staral. Možná to na první pohled zní naivně, ale skutečně: Prezident má nabádat občany své vlasti ke každodenní statečnosti a ponoukat je k jejich vlastní sebezodpovědnosti a seberozvoji. Má jim být v jistém slova smyslu oporou...

2. Co považujete za své nejsilnější přednosti a výhody oproti ostatním kandidátům?

Mojí nejsilnější stránkou je, že jsem „doma“ v naprosto všech vrstvách české i mezinárodní společnosti. Za svých stáží jsem se naučila pohybovat v americkém Kongresu i v romských ghettech. A ve veškeré společnosti mezi tím, včetně těch správných, skutečně filosoficko-intelektuálních kruhů. Ve všech těchto vrstvách mám přátele a ti všichni mi mohou dávat účinnou zpětnou vazbu a poskytovat nové náhledy na nejrůznější problematiku.Mojí další výhodou, dle mého názoru podstatnou, je, že rozumím systému. Ostatní kandidáti jsou buď praktičtí politici, kteří jsou poznamenaní spíše politikářským viděním světa, zvykem dělat takzvané kompromisy.

3. Jaký máte pohled na zavedení školného a směřování školství v ČR vůbec?

Směřování školství od základního (či spíše již předškolního) školství po vysokoškolské považuji za katastrofální.  Jakékoli školné nevyřeší naprosto nic, stejně jako nic nevyřešily poplatky u lékaře. Navíc jsem přesvědčena, že studenti mají v době studií prostě studovat a neshánět brigády, aby studovat mohli. Stejně jako z práva se i ze vzdělání začíná stávat statusová záležitost, odvíjející se od ekonomického postavení. Zároveň vzdělání, prezentované tituly, prochází obrovskou devalvací. Nezáleží na výsledku – na vzdělání a porozumění světu -  záleží na papíru. Svým způsobem to je nesmírně ponižující. Za naprostou zhůvěřilost považuji nejrůznější testy, které přestaly být obrazem schopností a vzdělání, ale spíš se staly loterií ve smyslu hry „chcete být milionářem“. Přesto se dle těchto testů přijímá na vysoké školy, to jsou testy, které rozhodují o tom, kdo bude vzdělanou elitou národa. Jsem přesvědčena o tom, že současné směřování českého školství má zcela kontraproduktivní výsledky a ty se budou v průběhu doby ještě zásadně zhoršovat.

4. Jakou věc byste na České republice změnila, kdybyste měla neomezené možnosti?

Nikdo nemá neomezené možnosti a to je velmi správné. Pokud bych měla tu moc, pak bych realizovala cesty, kterými bych lidem dodávala odvahy k tomu, aby skutečně byli lidmi. Aby pochopili, že jejich štěstí nespočívá v koupi „nové sedačky z pravé textilní kůže“ a nové plazmy k tomu, ale ze skutečného svobodného naplnění svého života. Já vím, že to vypadá strašně idealisticky, ale k dosažení tohoto cíle je možno udělat řadu velmi konkrétních kroků. Jedním z nich by bylo například pozměnění televizního schématu....

5. Jak hodnotíte působení předchozích dvou prezidentů Havla a Klause?

Upřímně – hodnotím je značně negativně, v druhém případě dokonce velmi negativně. Pan Havel měl pravděpodobně řadu velmi dobrých úmyslů, avšak jeho praxe, s níž tyto své úmysly realizoval, přinášela často výsledky, které je možno diplomaticky nazvat kontraproduktivní. Pan Klaus je dle mého názoru utilitarista, přesně ten politik, který se řídí praktickými „kompromisy“ bez vize do dalších desetiletí. Nemyslím si, že jsme měli na dosavadní polistopadové prezidenty štěstí a velmi se obávám, že tento trend bude pokračovat. 

6. Na webu macetovyutok.cz se věnujete také v ČR velmi závažnému problému gamblerství. Podnikla byste v případě Vašeho zvolení prezidentkou ohledně tohoto problému nějaké kroky?

Pominu fakt, že v přímé legislativě má prezident jen velmi omezené možnosti a vzpomenu vaši předchozí otázku „coby kdyby.... kdyby prezident měl neomezené pravomoci“. Zlikvidovala bych všechny výherní automaty. Sorry, všechny. Vím, že hráčství se nevymýtí, vždyť i za komunistů existovaly tajné zejména karetní herny, ale to neznamená, že gamblerství se má podporovat tak, jak se to běžně děje – a to i po daňové stránce – nyní. To se klidně může zlegalizovat heroin a extáze. Je to na prakticky stejné úrovni.

7. Dlouhodobě se věnujete záležitosti romských problémů. Jak vidíte řešení romské otázky na severu Čech a vůbec radikalizující se postoj veřejnosti vůči Romům? 

Je to záležitost celé republiky, pouze na severu to vyvřelo naposledy. Příště to může být kdekoli jinde. Základem řešení romské otázky je uznání, že Romové jsou samostatný svébytný národ, který se od ostatních národů liší tím, že nemá vlastní území a nemá tím pádem možnost mít vlastní stát. Shodou historických okolností je také národem velmi chudých lidí. Problém Romů však nespočívá v jejich sociálním statusu, ale v tom, že neustále musí bránit svoji národní identitu, svůj jazyk, svoje nejvlastnější já. K tomu se přidávají četná traumata vlekoucí se od holocaustu až po dnešní rasově motivované útoky. Tyto problémy v žádném případě nemůže vyřešit sociální inženýrství, které tady páchají všechny vlády bez ohledu na politickou orientaci.Radikalizace postojů jisté části obyvatelstva vůči Romům vychází dle mého názoru z jedné skutečnosti: v posledních zhruba pěti letech dochází k mimořádnému chudnutí obyvatelstva. Je to sociálně nesmírně frustrující. Nenávist některých Čechů vůči Romům pramení podle mně ze značné části ze zoufalství Čechů, kteří se chtějí ubezpečit, že nejsou jako Romové, a že je nečeká stejný osud. Snaží se z této sociální skupiny nezaměstnaných a chudých vyčlenit jakýmkoli způsobem -  třeba i tím, že potlačí Romy. Je to smutný, leč psychologicky velmi jednoduchý vzorec chování.

8. Jak vnímáte kritiku svých stranických kolegů ohledně Vaší kandidatury proti jejímu předsedovi Karlu Schwarzenbergovi?

Především já nekandiduji proti panu Schwarzenbergovi, ale nabízím jinou alternativu k dosavadním kandidátům. Jsem přesvědčena, že naši voliči jsou z jiných skupin obyvatelstva. Co se týká mých stranických kolegů, tak já žádnou kritiku z jejich strany necítím. S výborem své regionální organizace jsem si věc vyřídila a oni pochopili, proč kandiduji. Moje členství v TOP09, které ostatně nehodlám ukončit, je dnes naprostou přítěží. Dostávám takřka denně až desítky e-mailů, kde mi lidé říkají, že by mne volili či podpořili, kdybych ovšem nebyla v TOPce. Já jsem ale přesvědčena, že partaj není holubník. Takže eskamotérské triky typu, že přestanu být členkou TOP09 a přitom s ní budu hlasovat na zastupitelstvu, to považuji přesně za to politikaření, kterým pohrdám a které nebudu realizovat.