Uzavřít penzijní pojištění v současných fondech jde už jen do konce listopadu

Současné fondy musí klientovi garantovat, že neprodělají, a nemohou se tak pouštět do většího rizika. Nové fondy, které vzniknou od příštího roku, již takto omezeny nebudou. Naopak vzniknou i fondy, které budou víc investovat do akcií a tím zvýší šanci lepšího výnosu, což mnozí lidé v současných fondech postrádají. Jejich výnosy totiž většinou stačí jen dorovnávat inflaci.

Ale šanci má stále ještě i ten, kdo chce spořit postaru a mít tak zaručeno, že jeho fond neprodělá. Podle současných podmínek půjde uzavírat smlouvy ještě do 30. listopadu. Ten, kdo už si na důchod v penzijních fondech spoří, také může ve stávajících fondech bez problémů zůstat.

Po 1. lednu 2013 se jen změní jeho název na transformovaný fond. Jediná změna, která se na klienty transformovaných fondů bude podle už platné legislativy vztahovat, je změna výše státního příspěvku od roku 2013. Ten bude stát vyplácet až od měsíční úložky 300 korun. Maximální státní příspěvek se ale zvyšuje na 230 korun měsíčně. Je na něj však nutné spořit alespoň jeden tisíc korun měsíčně. Fond však dál nebude smět prodělávat a bude také dál vyplácet výsluhové penze - možnost vyzvednout si po 15 letech polovinu naspořených peněz.

Vyšší výnos, vyšší riziko

A jaké možnosti bude mít člověk, který začne dobrovolně spořit na penzi v příštím roce, a peníze tak bude posílat již do nových fondů? Místo současných fondů vzniknou penzijní společnosti, které budou provozovat hned několik typů fondů.

Každá musí novým klientům povinně nabídnout i jeden konzervativní fond. A ten by měl mít - alespoň podle vyjádření šéfů penzijních fondů, podobné zhodnocení jako mají současné fondy. Zatím penzijní společnosti nezveřejnily, kolik nových fondů připravují a do čeho budou investovat. Každopádně se dá čekat, že noví klienti budou mít možnost rozdělit své úspory do několika fondů, od těch s téměř nulovým rizikem až po ty, které investují třeba do akcií. Samozřejmě to půjde vždy v rámci jedné penzijní společnosti.

Tyto nové fondy potom na rozdíl od těch starých neumožní výplatu až poloviny peněz po 15 letech spoření.

Kdo bude chtít po prvním lednu 2013 změnit penzijní fond, bude muset už také přejít do těchto nových fondů. K přechodu ze starých do nově vzniklých fondů může některé klienty vést zavedení předdůchodů. Jde o možnost čerpat si z naspořených peněz až 5 let před odchodem do starobního důchodu určitou měsíční dávku.

Ale jen ti, kteří splní podmínku, že měsíční dávka předdůchodu bude po celou dobu jeho trvání minimálně 30 procent průměrné mzdy v ekonomice, pak získají zároveň i významný benefit - stát za ně bude platit zdravotní pojištění a doba v předdůchodu se jim bude počítat, jako by pracovali. Přejít kvůli předdůchodu do nového fondu bude ale stačit až před podáním žádosti o předdůchod.

Klienti nových fondů musí počítat i s tím, že - kromě předdůchodu - budou smět peníze čerpat až po dovršení věku odchodu do starobního důchodu.

Kolik měsíčně naspořit?

Na webech jsou různé kalkulačky, kde se dá zjistit, kolik si člověk v rámci penzijního připojištění naspoří při různě velkých měsíčních úložkách, až půjde do důchodu. Výpočty však neberou v úvahu inflaci a neukazují, jakou reálnou hodnotu budou mít úspory z penzijního připojištění při odchodu na penzi.

Hospodářské noviny se proto obrátily na jednotlivé penzijní fondy, aby spočetly, kolik musí klient ve věku od 18 do 50 let měsíčně spořit, aby při průměrné roční inflaci dvě procenta měl v 65 letech k dispozici částky, odpovídající dnešní hodnotě půl milionu, 1 milionu, 1,5 milionu a 2 milionům korun.

Fondy se lišily v odhadovaném průměrném ročním zhodnocení, ale vezmeme-li v úvahu realistický výhled dvě a tři procenta ročně, ukazuje se, že naspořit si už jen i reálnou hodnotu dnešního půl milionu není vůbec snadné.

Osmnáctiletý člověk by na to musel naspořit zhruba 1,268 milionu korun. To znamená, že v případě průměrného dvouprocentního zhodnocení fondu by každý měsíc do něj musel ukládat 1133 korun. Ani v případě tříprocentního ročního zhodnocení ale nejde o zanedbatelnou položku v peněžence - měsíční úložka takového člověka by pak musela činit 938 korun.

S vyšším věkem klienta požadovaná měsíční úložka samozřejmě roste. Čtyřicátník by podle uvedených modelových příkladů musel měsíčně spořit 1885, respektive 1739 korun, padesátník už skoro tři tisíce korun. Určitým řešením, jak úložky v mladším věku snížit, je zvolit si navyšování podle inflace.

"Mladšímu člověku mzda časem vzroste a může svůj příspěvek přizpůsobit. Průběžné navyšování klientům budeme doporučovat," říká Klára Pačesová z tiskového oddělení České spořitelny.

Podle ní by tak osmnáctiletý člověk musel první rok posílat do fondu 714 korun, v dalších letech by se mu pak úložka zvyšovala o 2 procenta ročně.