Politická nejistota a dlouhé tahanice dusí zájem o nový systém spoření na stáří

Politická nejistota a silný negativní ohlas penzijní reformy odrazuje lidi od nového systému spoření na stáří. Takzvaný druhý pilíř začnou penzijní společnosti nabízet už od začátku ledna.

Ukazuje se ale, že zájem bude nejspíš o dost nižší, než s čím se při přípravě reformy počítalo. I penzijní fondy tak tlumí své plány. Dochází už i na propouštění.

"Museli jsme rozdat některým našim zaměstnancům výpovědi s účinností ke konci letošního roku. To znamená, že v příštím roce bude v penzijní společnosti stav zaměstnanců o více než deset procent nižší," řekl Pavel Jirák z Penzijního fondu Komerční banky.

Podobný krok konkurence údajně neudělala a ani propouštění prý nechystá. 

Jenže i tak se připravují na temnější scénáře, než se ještě před pár měsíci čekalo. Zatímco se původně odhadovalo, že se do druhého pilíře zapojí během prvního roku alespoň milion lidí, podle nedávného průzkumu poradenské společnosti AWD nové možnosti využije jen každý desátý Čech v produktivním věku.

Podobně i některé penzijní fondy přehodnocují své plány. "Naše původní kalkulace počítaly s tím, že do druhého pilíře vstoupí asi 15 procent práceschopného obyvatelstva, tedy zhruba 750 tisíc lidí. Vzhledem k tomu, co se nyní děje a vzhledem k politickým rizikům, odhaduji, že se zapojí okolo 500 tisíc lidí," připouští Pavel Jirák.

V Penzijním fondu České spořitelny čekají, že se během prvního roku přihlásí do nového systému okolo 700 tisíc lidí. "Vzhledem k tomu, že náš pohled na II. pilíř byl již od začátku realistický, nesnižovali jsme naše odhady," říká Aleš Poklop z PF ČS.

Proti tomu PF ČSOB má optimističtější předpoklad. "Odhadujeme, že se zapojí 860 tisíc osob za celý trh s tím, že naším cílem je získat cca 100 tisíc klientů za dva roky," uvedla mluvčí ČSOB Pavla Hávová. 

Podle studie CERGE-EI by přitom měl být vstup do druhého pilíře vhodný až pro 40 procent dospělé populace. Mezi nejčastěji kritizované body nového systému patří zejména nemožnost z něj vystoupit a také politická rizika. Opozice se netají tím, že pokud se dostane k moci, druhý pilíř zruší.

Na druhou stranu zastánci reformy upozorňují na doposud příliš silnou závislost téměř výhradně na státním průběžném důchodovém systému.

"Vyvedení části prostředků z průběžného systému na účty konkrétních pojištěnců a zároveň rozložení úspor na stáří do více produktů má svůj smysl pro naprostou většinu lidí s příjmy ze zaměstnání či podnikání. Nikdo nezaručí, že stát bude schopen vyplácet důchody i za 30 let," dodává Aleš Poklop.