Penzijní reforma nebude pro penzijní fondy až tak dobrý byznys, jak se zdálo, říká šéf PF KB

Už dnes se dá ze státních důchodů vyžít obtížně. Za několik let to ale už nepůjde vůbec. Zlepšit situaci by měla blížící se penzijní reforma.

Ale i její největší zastánce a propagátor takzvaného druhého pilíře penzí Jiří Rusnok se nedávno rozhodl, že se jeho ING PF nakonec nového systému spoření na penzi nezúčastní.

Obavy, že se zapojí nakonec výrazně méně lidí, než se čekalo, a strach z případných politických rizik mají i ostatní. Přesto se podle šéfa Penzijního fondu Komerční banky Pavla Jiráka do nového systému zapojí. 

Penzijní reforma se často vykládá jako výborný byznys pro penzijní společnosti. Souhlasíte?  

Z dlouhodobého pohledu by se mělo jednat o obchodně zajímavý byznys, ale není to tak úplně jednoduché a v prvních letech hospodaření penzijních společností určitě ziskové nebude. Z důvodů snížení nákladů jsme museli realizovat mnoho úsporných opatření a řadu činností outsourcujeme. Výše poplatků je totiž limitována ze zákona a je nastavena velmi nízko. Zákon také velmi striktně upravuje výši a strukturu úplaty za zhodnocení majetku, která je navíc přípustná jen u některých fondů. Kvůli nutným nemalým investicím, které penzijní společnosti již vynaložily nebo vynaloží, tak budou v prvních letech fungování ve ztrátě.

Za jak dlouho plánujete, že se dostanete do zisku?

Záleží na tom, kolik účastníků vstoupí jak do druhého, tak i do třetího pilíře. V tuto chvíli máme v penzijním fondu více než 520 tisíc lidí. Ti počátkem příštího roku zůstanou v transformovaném fondu, kde je poplatek nastaven na 0,6 procenta za správu aktiv. Tyto poplatky budou v úvodním roce představovat hlavní zdroj příjmů penzijní společnosti, ze kterého budeme hradit náklady. Jinak návratnost investice je řádově v jednotkách roků. Počítám, že v závislosti na počtech klientů začne být zisková od třetího až pátého roku.

A jaký byl váš původní odhad, než se v poslední době po negativní kampani začalo ukazovat, že se zapojí výrazně méně lidí?

Naše původní kalkulace počítaly s tím, že do druhého pilíře vstoupí asi 15 procent práceschopného obyvatelstva, tedy zhruba 750 tisíc lidí. Vzhledem k tomu, co se nyní děje a vzhledem k politickým rizikům, odhaduji, že se zapojí okolo 500 tisíc lidí. Díky tomu může být návratnost prodloužena o rok až dva.

Kolik jste dosud investovali do příprav spojených s penzijní reformou?

V našem případě se jedná řádově o desítky milionů korun. Přípravy přitom probíhají už od jara minulého roku.

Kdy chystáte reklamní kampaň ke druhému pilíři? Přece jen mnoho lidí bude mít čas na rozhodnutí jen do konce června.

V tomto roce, stejně jako v minulých letech, máme pravidelné marketingové kampaně zaměřené na penzijní připojištění. K nim jsme na podzim připojili komplexní poradenství na stáří, abychom klienty seznámili s tím, co přináší penzijní reforma. Pro příští rok pak připravujeme masivnější mediální kampaň. Zatím nemohu mluvit o detailech, ale předpokládám, že by měla začít v únoru nebo březnu.

Dnes se všude omílá, že lidé mají čas uzavřít penzijní připojištění už jen do konce listopadu. Jak je pak chcete přesvědčit, že si mají sjednat nové spoření na stáří? Není tahle taktika špatná?

Penzijní připojištění je bezpochyby jedním z nejatraktivnějších finančních produktů, který je prakticky vhodný pro každého. už dnes říkáme zájemcům, aby se rozhodli, ale ne proto, že současné penzijní připojištění má nějaké výhody nebo nevýhody, ale proto, že budou mít možnost volby. Po Novém roce se tak budou moct rozhodnout, jestli chtějí zůstat u stávajícího fondu včetně garance nezáporného výnosu nebo výsluhové penze, anebo raději přejdou do nových účastnických fondů, pokud je pro ně zajímavější potenciál vyššího výnosu, ale i s vyšším rizikem.

Je to o luxusu volby. V žádném případě nebudeme motivovat prodejce či klienty k tomu, aby přestupovali z transformovaných fondů do nových účastnických fondů.

Pro koho budou nové účastnické fondy zajímavější?

Hlavně pro mladší věkové skupiny díky tomu, že je tam delší investiční horizont několika desítek let. Opačně je tomu u lidí, kteří jsou v předdůchodovém a důchodovém věku a garance "černé nuly" je pro ně určitě velmi významná.

Jaký čekáte zájem o dynamické fondy? Češi jsou známí tím, jak jsou v investování konzervativní. Jak se s tím chcete vyrovnat?

Jakým způsobem se budou chovat klienti, se odhaduje velmi složitě. Předpokládám, že velká část z nich si počká, až jaké budou výnosy nových fondů a podle toho se rozhodnou. Je ale pravda, že Češi jsou v investování konzervativní. U každého nového klienta tak budeme vyplňovat investiční dotazník a očekávám, že větší zájem bude o konzervativní důchodové nebo účastnické fondy, maximálně pak o vyvážený fond.

Naopak menší zájem bude o dynamické účastnické fondy. Přestože já jsem přesvědčen, že s investičním horizontem 30 až 40 let by si měl člověk vybrat právě dynamickou strategii a větší část investic by měla být v akciích. Účastníci si mohou měnit strategii spoření a průběžně si tak upravovat složení svého portfolia.

Čekáte, že se dnes ještě některá penzijní společnost rozhodne, že nakonec nepůjde do 2. pilíře podobně jako ING?

Můj názor je a vycházím i z oficiální tiskové zprávy Asociace penzijních fondů, že všechny ostatní penzijní fondy plánují zapojení do druhého pilíře. Proběhly sice nějaké spekulace ohledně Generalli a AEGON, ale k tomu se nemohu vyjádřit. U všech ostatních fondů jsem přesvědčen, že do druhého pilíře vstoupí.

Zmínil jste, že rozhodnu, zda vstoupit do druhého pilíře, je skoro závažnější než svatba, neb se z něj na rozdíl od svatby nedá vystoupit. Jak jde tohle dohromady s Čechy, kteří jsou mistry světa v rozvodech. Jak je chcete přesvědčit, že to má smysl. Mnoho lidí se opravdu hlavně bojí toho, že z tohoto systému se nedá vystoupit. 

Vysvětlit výhody a nevýhody druhého pilíře není jednoduché. Podle mě je pro rozhodnutí důležitý nejen finanční aspekt. Pro někoho může být zásadním problémem nemožnost vystoupení z druhého pilíře. Ale z prvního pilíře také nevystoupíte a nikdo se neptá, jestli chcete přispívat, nebo ne. Aby mělo spoření na penzi ve druhém pilíři smysl, tak musí platit totéž. Bylo by zvláštní, kdyby člověk mohl třeba po pěti letech vystoupit a stát by mu měl platit penzi, jako kdyby byl jen v prvním pilíři. Vidím ve druhém pilíři spíše paralelu prvního pilíře než paralelu třetího pilíře či jakýchkoli dalších produktů zajištění na stáří. 

Důležitým aspektem rozhodování je dědění prostředků, v prvním pilíři zemřete a nikdo nemá co zdědit. Prostředky ve druhém pilíři jsou proti tomu již vaše, nesměřujete je do "černé díry" státního rozpočtu.

Na druhou stranu nevýhoda je třeba to, že se ani část prostředků nedá vybrat jednorázově při odchodu do důchodu tak, jako je tomu na Slovensku. Lidé mohou být také přesvědčeni, že ta dvě procenta, která budou směřovat do spoření na stáří, by mohli sami investovat jinak a lépe. A roli v rozhodování budou samozřejmě hrát i politická a investiční rizika. Je otázka, jak se budou vyvíjet kapitálové trhy a s tím i výnosy fondů spravovaných penzijními společnostmi.

Vy sám se do nového systému spoření na penzi zapojíte?

Ano. Současná úroveň státních důchodů je neudržitelná. Ve srovnání s dnešním stavem bude mít moje penze jen poloviční kupní sílu, u mladších ročníků bude propad ještě větší. Dnes se dá ze státních důchodů vyžít obtížně, ale jde to. Ale za několik let to už vůbec nepůjde.