Dobrovolné spoření na penzi se vyplatí polovině mužů a třetině žen

V českém důchodovém systému se chystá největší změna v jeho dosavadní historii. Od příštího roku si budou moci lidé přesměrovat část důchodové daně, kterou platí státu, do soukromých penzijních fondů. Využít by toho měli především mladší lidé s vyšším příjmem, pro které je to nejvýhodnější.

Podle studie think-tanku IDEA při a CERGE-EI nazvané Český důchodový systém na rozcestí se přesměrování části peněz vyplatí padesáti procentům mužů a třiceti procentům žen.

V současnosti všichni povinně přispívají do takzvaného státního průběžného penzijního systému. Vybírá se důchodové pojištění, ve skutečnosti důchodová daň, ve výši 28 procent ze základu příjmu.

Od nového roku vznikne takzvaný druhý pilíř důchodového systému. Z 28 procent placených na důchod státu bude možné tři procentní body z toho přesměrovat do soukromých penzijních fondů. K tomu bude ale třeba přidat částku odpovídající dvěma procentním bodům, tedy zhruba dvěma procentům hrubé mzdy, ze svého. Prezident sice nedávno vetoval zákon, který obsahoval některé prováděcí předpisy k důchodové reformě, ale podle odborníků může i tak druhý pilíř v příštím roce vzniknout.

Část lidí si tak bude moci zvýšit svůj budoucí důchod. Momentálně totiž sice dostávají důchodci ze současného průběžného penzijního systému jako důchod částku zhruba odpovídající zhruba čtyřiceti procentům průměrné mzdy, ale tato suma se bude snižovat. "Bude to neskonale méně," varuje ministr financí Miroslav Kalousek. Podle některých studií by průměrný důchod v roce 2050 mohl klesnout pod čtvrtinu hrubé průměrné mzdy.

Druhý pilíř může poměr výše důchodu ke mzdě těch, kteří si v něm budou spořit, opět trochu zvednout. Ale rozhodně ne na původní, tedy dnešní úroveň. "Je nejvýhodnější pro mladé muže ve vyšších příjmových kategoriích. Přilepší si tak ke státnímu důchodu o tři až pět procent ročně. Na celou dobu, co budou pobírat důchod, totiž dostanou navíc částku, která odpovídá víc než polovině jejich platu. A tu budou po částech čerpat," vysvětluje Ondřej Schneider, jeden z autorů studie IDEA.

Tři až pět procent není mnoho, a tak i tito lidé, pokud chtějí mít v důchodu životní úroveň podobnou té dosavadní, musí šetřit také někde jinde. Například investovat do dalšího penzijního připojištění, akcií nebo si koupit dům či byt, který by pak mohli v důchodu prodat.

Někomu se ovšem nevyplatí vstup do druhého pilíře vůbec. Hlavně lidem starším 35 let se mzdou v dolní polovině tabulky platů seřazených podle velikosti. V penzijních fondech by si totiž uspořili jen nevelkou částku, a navíc by spořili na důchod jen krátce.

Zhodnocení jejich úspor by proto bylo malé. Penzijní fondy budou totiž peníze lidí investovat a zhodnocovat.

Autoři studie z CERGE například předpokládali zhodnocení úspor ve fondech o tři procenta ročně. Mimochodem, lidé nad 35 let věku se do druhého pilíře budou moci přihlásit jen do konce první poloviny příštího roku.

Vstup do druhého pilíře se také nevyplatí podstatné části žen. V průběhu mateřské a rodičovské dovolené totiž za ně přispívá do průběžného důchodového systému stát, zatímco do druhého pilíře za ně platit neubude. Podobně je to i u lidí, kteří jsou dlouhodobě nemocní.

Záchrana současného systému

Pokud se do druhého pilíře zapojí dostatek lidí, mohlo by to pomoci současnému průběžnému důchodovému systému. Ten je založen na tom, že současní pracující platí prostřednictvím důchodové daně penze současným důchodcům. Jenže pracujících lidí ubývá (rodí se méně dětí než před několika desetiletími) a zároveň přibývá důchodců (stále se zlepšuje zdravotní péče, takže se lidé dožívají vyššího věku). Peněz na důchody je tak stále méně a zároveň rostou výdaje na penze.

Pokud si část peněz na důchody budou lidé ukládat v penzijních fondech, tedy spořit si každý na svůj vlastní důchod, problém s úbytkem pracujících a přibýváním důchodců se alespoň částečně vyřeší.

Český důchodový systém na rozcestí (studie IDEA)

Studie vypočítává, pro koho je výhodné a pro koho ne přihlásit se do takzvaného druhého pilíře důchodové reformy. Jde zatím o nejpodrobnější studii na toto téma.

Autoři vycházeli ze současného výpočtu penzí a dosavadní valorizace. Zohlednili i průměrnou dobu nemoci a mateřské a rodičovské dovolené.

Uvádí výhodnost či nevýhodnost vstupu do druhého pilíře podle platu a věku. V případě, že pro přesný výpočet nebyl dostatek dat, zůstala kolonka v tabulce prázdná.

Převedení části peněz z průběžného systému do druhého pilíře podle autorů studie nezpůsobí současnému systému žádné velké problémy.

Současný český průběžný důchodový systém je na tom podle studie nyní poměrně dobře, ale stárnutí obyvatelstva to změní.

Studie vznikla v think-tanku IDEA v pražském akademickém institutu CERGE-EI s přispěním daru Penzijního fondu ČSOB. Vytvořili ji ekonomové Ondřej Schneider a Jiří Šatava.