Kryté čekárny na autobus mají desítky regionálních variant. Bývají z plechu hladkého i vlnitého, z laminátu, ze dřeva i z betonu. Obvykle bez oken a dveří, zato však s jednoduchou lavicí nebo alespoň jejím torzem. V jejich útrobách to moc nevoní, a přesto se právě tady nejraději schází mládež z přilehlé vesnice.
Stojí tu autobus i čas. Autobus jen několikrát za den, čas pořád, už více než půl století. Zatímco autobus se rozjede hned, jak lidé nastoupí a vystoupí, čas stále u čekárny čeká.
Autobusů Karosa se od konce války vystřídalo před venkovskou autobusovou zastávku hned několik. 706 RQ, 706 RO, 706 RTO, SB 9, ŠM 11, ŠD 11, C 734 nebo LC 736. A také LC 757 HD 12. To byla krása! Čekárna ale zůstává stále stejná. Občas nový nátěr, aby stavba z plechu nedělala neplechu. A jede se dál.
Zbývá vám ještě 90 % článku
Zaujal vás článek? Pošlete odkaz svým přátelům!
Tento článek je zamčený.
Na tomto místě můžete odemykat zamčené články přátelům, když si pořídíte
předplatné.
Vyberte způsob sdílení