Bez růstu, s inflací, ale s optimismem

Česká ekonomika má za sebou sérii čtvrtletí mezikvartálních i meziročních poklesů HDP. Klesá ekonomická aktivita? Ne nutně, s poklesem HDP klesá poptávaná výroba finálních produktů. To přirozeně není dobrou zprávou pro výrobce daných produktů, neb ti jsou na poptávce životně závislí. Reakce jsou zřejmé, výrobci zpomalují tempo nákupů mezivstupů a investiční výdaje, které jsou pro budoucí výrobu zásadní. Špatná nálada mezi výrobci jasně signalizuje, že v nejbližší době zásadní zlepšení ekonomické situace čekat nelze.

Přesto jsou hospodářsko-politické instituce opatrně optimistické. Prognóza ČNB pro rok 2013 činí 0,2 % reálného růstu HDP, MF vzkazuje 0,7 % HDP, přičemž předpoklad růstu spoléhá především na zahraniční poptávku. Právě to se může stát kámenem úrazu, u hlavních obchodních partnerů je očekáván spíše mírný růst, jak ukazuje následující graf výhledu OECD. Z české perspektivy obzvláště významný vývoj v Německu je odhadován na slabých 0,6 %. Nicméně poslední údaje o meziročním vývoji německého průmyslu tvořícího téměř třetinu německé ekonomiky, propad o -2,6 %, motivuje spíše uvažovat o revidování odhadů směrem dolů.

Graf 1: Prognóza vývoje ČR a hlavních obchodních partnerů dle OECD

Zdroj: OECD Economic Outlook

Nutno také jedovatě podotknout, že zahraničí bylo viděno jako zdroj růstu i v predikcích období minulých, v nichž byl následně zaznamenán pokles aktivity. Dodejme, že Mezinárodní měnový fond i OECD prognózuji meziroční růst české ekonomiky v příštím roce na úrovni 0,8 %, což se zdá být v souladu s mírně optimistickými odhady tuzemských institucí. Nicméně může jít pouze o důkaz faktu, že odhady analytiků se historicky přibližují spíše sobě navzájem, než realitě.

S ekonomickou aktivitou mohou dále zahýbat snahy vlády ČR o fiskální konsolidaci vládních financí. Na jedné straně zvyšování daní, které pro reálnou aktivitu a poptávku není nikdy dobrou zprávou. A přiskrcování výdajů na straně druhé, zejména investičních. Nicméně snahu o nápravu nelze vnímat samu o sobě negativně vezmeme-li v potaz, že vládní dluhy de facto nejsou nic jiného, než úspory občanů přeměněné skrze vládní mašinérii na momentální spotřebu.

Bohužel s úspěšností fiskální konsolidace se to také nezdá být slavné, prognózovaný deficit pouze státního rozpočtu pro rok 2013 dosahuje 100 miliard. Celkový deficit vládních financí je předpokládán na úrovni -2,9 % HDP, přičemž 1 p.b. je negativním příspěvkem hospodářského cyklu, zbylá část připadá na samotné (deficitní) nastavení rozpočtu. Pravda, oproti letošnímu roku zřejmě půjde o podstatné zlepšení, nicméně letošní hospodaření je zasaženo několika mimořádnými okolnostmi, jako jsou církevní restituce či škrty v předfinancovaných evropských dotacích. Výše uvedené našeptává, že „kladná nula“ je spíše velmi optimistickým výhledem do budoucna. A zpomalující výdaje výrobců na výrobních prostředky naznačují, že další pokles je rozhodně myslitelný.

Se změnami v aktivitě bude souviset i cenový vývoj. Růst spotřebních cen je při velmi uvolněných měnových podmínkách sice očekáván kolem inflačního cíle ČNB, jenž je stanoven na 2 %, nicméně zásadní příspěvek k růstu spotřebních cen vytvoří úprava DPH, ceny elektřiny, tepla, vodného či stočného. Podobné administrativní úpravy předpokládaně přispějí k růstu spotřebních cen zhruba ze tří čtrtin. Měnové podmínky tak generují velmi mírný růst spotřebních cen, což při tranzitivnosti efektu administrativních úprav a téměř nulových úrokových sazbách staví centrální banku do dalších období před nelehký úkol plnění vlastních inflačních cílů. Dočkáme se i v ČR použití „nestandardních“ měnových nástrojů?

Graf 2: Prognóza spotřebitelské inflace dle OECD

Zdroj: OECD Economic Outlook

Žádný zásadní příspěvek ke změně domácích spotřebitelských cen není očekáván od měnového kurzu. ČNB i MF prognózují kurz vůči euru na nezměněnné úrovni ve srovnání s rokem 2012, tj. kolem 25 korun za euro, což se zdá být pragmatickou „nulovou“ variantou. Kurz je ovšem silně náchylný k náhlým výkyvům, vedle stavu ekonomiky domácí se zřetelně může podepsat vývoj v zahraničí, stabilita eura a eurozóny, či problémy zemí středoevropského regionu. Až realita ukáže.

A nakonec ten nejdůležitější z trhů, trh práce. Nevlídná ekonomická atmosféra nevybízí k optimismu, přinejlepším tak podle všeho uvidíme stagnaci míry nezaměstnanosti kolem 8,5 %, nicméně s převažujícími riziky jejího růstu. Výhled české ekonomiky tudíž pro příští rok není zrovna pozitivní, nicméně jedná se stále pouze o předpovědi. A jak podotýká Nassim Taleb ve svém bestselleru „Černá labuť“, někteří ekonomové jsou tak bláhoví, že své předpovědi zveřejňují. Tudíž, nepropadejme při čtení prognóz pesimismu.

Psáno pro časopis CI Time.