KOMENTÁŘ: Komunisté nepatří ke kormidlu nejen v Českých Budějovicích

Včera jsme vzpomínali na bývalého prezidenta Václava Havla. Na jeho činy, které na úkor vlastního zdraví a bezpečí vykonal pro českou demokracii. A měli bychom si uvědomit, že mávnutí rukou nad  snahou studentů protestovat vůči KSČM by znamenalo výsměch všemu, co Václav Havel vykonal.

Českobudějovičtí studenti prostřednictvím iniciativy „Komunisté nepatří ke kormidlu“ upozornili na problém, který by zdánlivě mohl vypadat jako lokální, ale ve skutečnosti se dotýká nás všech. Připomínají nám, že demokracie je o volbě. Pokoušejí se upozornit na zbytečné riziko, které s sebou přináší „komunisté u kormidla“. Snaží se angažovat způsobem, jež někteří označují za krajní a nesmyslný, ale který by právě pro svůj charakter mohl mít úspěch. Mladou generaci by iniciativa mohla alespoň přimět k úvahám o české politice a demokracii.

Silným argumentem proti KSČM je rozhodně fakt, že bychom neměli důvěřovat straně, která se nedistancovala od praktik minulého režimu. I kdybychom se odvolávali k sociálním jistotám, které minulý režim poskytoval. Musíme si pamatovat, že kapitalismus a demokracie jsou jediným rozumným východiskem.

Předáním resortu školství do rukou KSČM tak, jak se to stalo v Českých Budějovicích, by měl být znepokojený každý. Nezrušením polistopadové KSČM se dostáváme do začarovaného kruhu, ve kterém je klíčové právě vzdělání. Vzdělání dělá člověka jedinečným a vysoce užitečným pro společnost. Vzdělaný člověk dokáže kriticky zpracovávat informace a přicházet s novými nápady. Nevzdělaného člověka chce vláda, která si není jistá sama sebou a ráda manipuluje - snadněji se jí ovládá hloupá masa lidí než kupa intelektuálů. Vzdělaný člověk také vidí, že je třeba se společensky angažovat a zbavit se nešvarů mezi které patří například korupce. Ne jen prázdně tlachat a stěžovat si na „zloděje tam nahoře“. Pro mnoho lidí se politika stala fraškou, kterou potřebují okomentovat, i když jí nerozumí. Takové komentáře mohou být výrazně populistické, nikoli konstruktivní.

Nechci tvrdit, že v České republice žije banda nevzdělanců, ale stát se příliš nesnaží vzdělanost povyšovat. Školství dostává málo peněz, vysoce postavení činitelé znevažují hodnotu vysokoškolských diplomů na úkor poctivých studentů, o státních maturitách nemluvě.

Všichni snad víme, jak „přístupné“ vzdělání za režimu bylo. Představa, ve které komunisté získávají moc nad resortem školství, není zrovna lákavá.

V prostředí, kde lidi politika přestala zajímat, je velmi složité vychovávat mladou generaci v dobrém vztahu k České republice. Generaci, která by se zajímala o politiku kriticky a nezdráhala by se do ní případně i zapojit. Mladý člověk nemá chuť se společensky angažovat. I když to má být jen příchod k urně a vhození lístku, což potvrdily výsledky voleb.

A kdo nese za nedávno projevenou pasivitu zdánlivou zodpovědnost? Vláda? Členové komunistické strany? Nebo voliči? Veškerou zodpovědnost nesou ti, kteří zcela dobrovolně předali moc do rukou hrstky voličů, kteří z velké části stejně jako před více než dvaceti lety volili komunisty. Zdržení se hlasování bylo v tomto případě potvrzením lhostejnosti vůči našemu státu. Ať lidé argumentují tím, že zleva doprava není koho volit. Demokracie je zde proto, abychom si vybrali. I kdyby to měla být volba takzvaného menšího zla.

V první řadě by nám prospěla změna volebního systému. Například v Belgii to mají vyřešené mnohem chytřeji – volby jsou zde povinné. A tak by to mělo být i u nás. Pokud si národ nedokáže poručit, nejvyšší instancí musí být stát. Myslím, že o vládě lidu  by se u nás dalo hovořit ve chvíli, kdy by lidem stát poručil jít volit. Ne pro ně připravit naoko široké spektrum stran, ze kterých může volič vybírat jako za komunistického režimu, ale přimět každého voliče, aby si utvořil svůj vlastní názor na politiku a svobodnou volbou jej vyjádřil.

Komunistů, kterým do ruky spadla moc kvůli pasivitě voličů, bychom se tedy rozhodně bát měli. Českou republiku můžeme stále považovat za demokratickou, ale ve chvíli, kdy by KSČM vyhrála většinu v poslanecké sněmovně, demokracie, o kterou se zasazoval Havel, by byla pro smích. Jedna věc je se určitým způsobem nazývat a druhou věcí je realita praktik. Navíc žádný zákon, který by komunistům zakazoval převzít vládu neexistuje... To znamená – vzdělávat, vzdělávat, vzdělávat.

Chápu tedy reakci studentů v Českých Budějovicích a plně s nimi souhlasím.

__________________________________________________________
Bottom line: Přivést voliče k urnám je opravdové umění. Komu se to podaří?