Před nedávnem Hospodářské noviny zveřejnily článek, ve kterém informovaly o záměru vlády financovat nadaným mladým Čechům studium v zahraničí. Tento úmysl nelze hodnotit jinak než pozitivně, zvlášť když vezmeme v úvahu současnou situaci.

O tom, že je v České republice spousta talentovaných studentů, není pochyb. Dokazují to výsledky nejrůznějších soutěží, programů, i školní výsledky jako takové. Není divu, že se takovými mladými lidmi úřady rády chlubí a nezřídka je zahrnují rozličnými oceněními. Když ale dojde na lámání chleba, musí se o sebe tito nadaní studenti postarat sami.

Po ukončení střední školy mnozí z nich zvažují studium v zahraničí na školách, které svou kvalitou ty české mnohonásobně převyšují. Je nutno podotknout, že mnozí z nich mají potenciál se na takové školy dostat. S několika takovými, kterým se to podařilo, Vás seznámily i naše noviny. Harvard, Yale, Oxbridge - i na takových školách mohou Češi studovat.

Problém přichází ve chvíli, kdy je potřeba vyřešit praktické záležitosti. Konkrétně finance. Studium na nejprestižnějších světových školách totiž rozhodně není zadarmo a naprosté většině rodin pořádně zamává s rozpočtem. Často natolik, že to nejsou schopny zvládnout a s nejlepší vůlí studenta podporovat nemůžou. A to i přes to, že velké množství univerzit se těm méně bohatým studentům snaží vyjít vstříc.

Pomoc hlavně od soukromého sektoru 
 
Samozřejmě i v Česku jsou cesty, jak finanční pomoc obdržet. Poskytují ji především soukromé nadace, jako jsou například Nadace Zdeňka Bakaly nebo The Kellner Family Foundation. Je ale smutné, že se o mladé lidi, kteří představují obrovský potenciál pro celou zemi, do které se můžou po skončení studia vrátit, stará pouze soukromý sektor. Mnohdy mladé lidi navíc odradí současná komplikovaná cesta ke stipendiím a finanční pomoci s nejasným výsledkem, na kterou se musí vydat v době, kdy je potřeba se učit na závěrečné a zároveň přijímací zkoušky.

Právě to by se mohlo změnit. Občanská demokratická strana navrhuje do nové koaliční smlouvy, aby byl založen fond pro talentované studenty. Z něj by byly placeny náklady na studium v zahraničí. Jak informovaly Hospodářské noviny, „[e]xperti předběžně spočítali, že kdyby každý rok stát umožnil studovat v zahraničí třem až pěti lidem, státní rozpočet by to přišlo na deset milionů ročně.“

Stipendia by mohla být financována z peněz EU

Tomuto návrhu hraje do karet fakt, že pokud by se této myšlence podařilo dát konkrétní podobu během příštího roku, stipendia by mohla být financována z peněz Evropské unie. To dává návrhu poměrně velkou šanci na to, aby prošel i u ostatních koaličních partnerů ODS. O některých záležitostech se ale již nyní vedou spory - ODS například chce, aby byla stipendia poskytována pro obory, které se hodí pro státní správu, s čímž nesouhlasí někteří členové TOP 09. Není také jisté, zda by podporu mohli dostávat i studenti bakalářského, nebo až magisterského a vyššího studia.

V každém případě se jedná o pokrok. Na tomto poli Česká republika totiž bohužel zaostává za ostatními západními zeměmi. Není již novinkou, že nejlepší investice je investice do vzdělání, na čemž se shodují nejen odborníci. Pro zemi je přínosné, aby podpořila studium svých mladých občanů, protože existuje reálná šance, že to té dané zemi vrátí v mnoha cestách. Pro příklad takové země nemusíme chodit daleko.

Jak podporují nadané studenty další evropské státy

Německo, přestože je většina jeho univerzit bezplatných, podporuje své studenty z rodin z nižších příjmových vrstev a přispívá jim na náklady, které se studiem nevyhnutelně vznikají, přestože není třeba platit školné. Dělá to prostřednictvím fondu se zkratkou BAföG (pro odvážné: Bundesausbildungsförderungsgesetz). A právě prostřednictvím tohoto fondu si mohou zažádat o podporu i ti Němci, kteří se chystají vycestovat do zahraničí, ať už do země EU nebo mimo ni. Podpora se odvíjí od doložených studijních nákladů a příjmů rodiny.

Své studenty ale podporují i jiné země. Například Švédsko poskytuje svým studentům granty na studijní výdaje. Těm, jejichž výdaje jsou vyšší, jsou k dispozici půjčky, které jsou v naprosté většině případů bez úroků. Dohromady díky grantu a půjčce může student dostávat až v přepočtu 22 000 Kč měsíčně. Stejně tak Švédsko podporuje studenty z jiných zemí, kteří se rozhodnou pro studium právě tam, a to téměř totožným systémem grantů a půjček.

Podobným systémem mohou finanční pomoc získat studenti z cizích zemí i v Holandsku, kde je grant ještě rozdělen na několik částí. Stejně tak vláda podporuje své studenty. Ti mají navíc velké možnosti vyjet do cizí země díky vazbám holandských univerzit s těmi zahraničními. Takové pobyty jsou hrazeny přímo školou, a nepřímo státem. Stipendia na zahraničních školách mají od státu možnost získat studenti nadaní v určitém oboru a tedy s již vyhraněným zaměřením, a především také mladí sportovci.

Štědré Skotsko

Někdy je až k podivu, jak je mezi studenty ucházející se o studium v anglicky mluvící zemi populární Skotsko. Mnoho středoškoláků se hlásí právě tam díky štědrému systému, který ve Skotsku je. Studium na skotských univerzitách sice placené je, nicméně studentům ze Skotska a zemí Evropské unie ho hradí skotská vláda. S přítomností kvalitních univerzit, jako je Edinburgh nebo St. Andrews je pochopitelné, že velká spousta mladých lidí míří právě tam.

Je tedy vidět, že velké množství evropských zemí již v současné době své studenty podporuje, ať už studují v té dané zemi, nebo mimo ni. Zároveň podporují také studenty ze zahraničí, kteří do oněch zemí za studiem přijíždějí. I pro Čechy tak existují možnosti, jak v zahraničí studovat aniž by se jejich rodiny musely zadlužit nebo oni vyhrát v loterijní soutěži. To je určitě pozitivní. Bohužel, nic z toho není moc platné těm, o kterých je řeč v úvodu - uchazečích o studium na těch nejlepších světových univerzitách. Navíc fakt, že Češi mohou dostat finanční pomoc od jiných zemí není omluvou pro to, že Česko samotné ji neposkytuje.

Podpora pouze pro studenty českých univerzit

Abychom tedy byli spravedliví - i v současné chvíli existují prostředky, které studenti mohou pro studium v zahraničí získat. Jedná se o různé programy, které nabízejí české univerzity. K jejich získání ale musíte být současně studentem české univerzity a to není příliš příznivá podmínka pro někoho, kdo by mohl získal diplom z Harvardu. Stipendia jsou také regionálního rázu - například Studijní stipendium Olomouckého kraje. V tomto konkrétním případě je maximální možná výše stipendia 3 500 Kč měsíčně. Nemůžeme tedy mluvit o významné pomoci.

Nezbývá tak než doufat, že návrh na vznik stipendijního fondu se podaří protlačit do nové koaliční smlouvy, a vznikne tak prostor pro jeho projednání a ustanovení konkrétní podoby. Výsledná forma smlouvy bude známá v lednu. Pokud bude návrh na založení stipendijního fondu její součástí, bude se jednat nejen o úspěch současné vlády, ale také o dlouho očekávané zlepšení podmínek pro nadané české studenty. Vláda by ale také měla vymyslet, jak tyto studenty motivovat k návratu zpět do České republiky. V případě podpory pro studenty oborů vhodé pro státní správu by České republice vyšší motivace špičkových studentů vrátit se zpět domů jistě výrazně pomohla.