Prezident Václav Klaus při příležitosti svého zvolení žádnou amnestii neudělil a teď, po nedokončených deseti letech na Hradě, se odhodlal ulevit věznicím o zhruba 6 000 vězňů. Proč se uchýlil k tomuto kroku a jakou souvislost hraje samotné výročí České republiky v kontextu udělení dílčí amnestie?
Předem připravený plán?
Média okamžitě začala zkoumat, na koho se amnestie vztahuje. Již byla publikována jména některých osob, které jsou podezřelé nebo již odsouzené z korupce a mají být propuštěny. Uveďme příklady: manažeři H-Systému nebo vedení Union Banky. Přirozeně se nabízí poněkud paranoidní podezření, že Klaus se na konci svého prezidentského mandátu rozhodl osvobodit své údajné kamarády. Úvaha logicky dále pokračuje směrem, kde měl Klaus všechny korupční praktiky předem připravené a pouze se dokázal dokonale skrýt před zákonem.
Nicméně poznatky z jeho počínání v minulosti naznačují jinou hypotézu. Většina korupčních skandálů, v jejichž kontextu se jméno Václav Klaus vyskytlo, byla pouze jedním z nepředvídaných důsledků jeho práce. Fakta, právní analýzy, dokumenty a policejní vyšetřování to potvrzují. Žádné důkazy pro Klausovu korupci ani propojení s ní neexistují.
Vzpomeňme na kuponovou privatizaci nebo na události předcházející Sarajevskému atentátu – i zde figurovalo jeho jméno, ale žádný důkaz pro jakékoli korupční jednání se nenašel. Proto jediná možná dedukce založená na faktech říká, že propuštění lidí odsouzených za korupci je jen jedním z průvodních jevů amnestie a Klaus o něj záměrně neusiloval.
Výročí České republiky
Klausově stylu spíše sedí jiné odůvodnění. Je potřeba se důkladně zvážit význam příležitosti, při které Klaus amnestii oznámil – dvacáté výročí založení České republiky.
Rozdělení Československa je spojováno s tehdejšími předsedy národních vlád, Václavem Klausem a Vladimírem Mečiarem. To jejich jednání v brněnské vile Tugendhat vedlo k potřebným politickým dohodám, které umožnily mírové rozdělení federace. Klaus vždy tento krok obhajoval a považoval za obecně prospěšný, přestože chod času proměnil zánik Československa přinejmenším v rozporuplnou vzpomínku.
Český prezident si toho je zajisté vědom, navíc musí čelit svému faktickému konci v politice. Proto je v jeho zájmu poukázat na to, že právě on vznik samostatné České republiky připravil, on se dvacet let pohyboval v její vrcholné politice a on ovlivňoval její směřování.
Novoroční projev
Prvního ledna se mu naskytla ideální příležitost. Mohl naposledy využít své morální pravomoci v rámci největší symboliky, která prezidentu České republiky náleží. Měl novoroční projev, jehož sumarizaci si přečte nebo uslyší snad každý občan. A shodou náhod Klausův poslední projev připadl na den, kdy „jeho projekt“ slaví dvacetiny.
Projev byl věcný, profesionální, odměřený a samozřejmě „klausovsky“ kritický. Objevila se témata, která jsou pro současného prezidenta typická, proto se dá říct, že znění se dalo do jisté míry odhadnout. Nicméně na jeho samém konci se objevil neočekávaný bod – již zmíněná dílčí amnestie. Tedy něco, co nikdo neočekával, a to je podstatou jeho strategie. Klaus překvapil a upozornil tím na sebe i na samotné výročí. Olemoval si svou kariéru dalším činem, zakončil své úřadování s grácií.
Amnestii vysvětluje Klaus v projevu jako oslavu vzniku naší země – tedy dodává časem ztracený lesk události, která proběhla v jeho režii. Jakožto odstupující ústavní činitel si chtěl posvětit své historické činy, podtrhnout svou kariéru velkým gestem. Vždyť například Havlova amnestie v roce 1990 dokazuje mimořádnost tohoto rozhodnutí. Právě to, jakou debatu Klausova amnestie vyvolala, potvrzuje, že se mu podařilo docílit kýženého efektu – elegantní a samolibé tečky.
Chápejme proto udělení amnestie v rámci dvacátého výročí České republiky jako připomenutí, že jeho „dítě“ má narozeniny, a navzdory faktu, že prezidentem už dlouho nebude, stále jím je. Za kuriozitu můžeme považovat nepatrné, potutelné pousmání v novoročním projevu při vyřčení slov: „...jako prezident republiky, z tohoto MÍSTA NAPOSLEDY,...“
__________________________________________________________________
Bottom line: A nebo se jedná o další hru v podání hradní kanceláře, kde se ukradla možnost udělit amnestii budoucímu prezidentovi, jež bude zvolen přímou volbou?
Přidejte si Hospodářské noviny mezi své oblíbené tituly na Google zprávách.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist