Václav Klaus, zřejmě rozněžněn dvacátými narozeninami České republiky a brzkým koncem ve funkci, daroval opožděně dárek asi sedmi tisícům vězňů. Vyhlásil totiž ke 2. lednu amnestii všem odsouzeným k jednomu roku ať už podmínečně nebo „natvrdo“, části vězňů odsouzených k dvěma letům a těm z odsouzených, kterým je přes 75 a ve vězení mají strávit méně než deset let. Amnestie však poutá pozornost nejen svými rozměry.
Sporné je především zastavení stíhání vážných trestných činů – to se týká například bývalého šéfa fotbalového svazu Františka Chvalovského, který se měl dopustit úvěrového podvodu v řádu miliard. A není jediným, kdo si oddechne. Namátkou vyjmenujme alespoň několik: další obžalovaný, který se pohyboval v miliardových sférách, Tomáš Pitr, dcera Klausova kancléře, odsouzená za smrt své spolujezdkyně, zlínský politik a úplatkář Martin Janečka nebo majitel proslulých „obchodů se suvenýry“ Amsterdam shop.
Od prezidentova kroku se distancovalo hned několik politiků v čele s celou stranou TOP 09, která upozornila, že ač za amnestii nese zodpovědnost vláda, rozhoduje o ní pouze premiér s prezidentem a oni sami nebyli nikterak informováni.
