Reality test penzijních poradců: Hra na otázky a odpovědi, poradkyně však uměla

V rámci redakčního testu připravenosti penzijních společností a jejích poradců náš kolega na třetí návštěvu vyrazil "naslepo" do jedné z pražských poboček Raiffeisenbank.

Bylo ráno, pobočka  poloprázdná, a tak se jej slečna poradkyně ujala okamžitě. Po vyřčení magické formule II. pilíř se pousmála a rozpovídala.

"Kolik je vám let? 27? Tak to jste ideálním kandidátem podle věku, a váš měsíční hrubý příjem? Ten totiž také hodně rozhoduje." Zhruba 30 tisíc, zní odpověď neurčitě. "Dobře, tak to se vám určitě vyplatí..."

Pak se dočkal vysvětlení hlavního principu II. pilíře, tedy vyvedení 3 % ze státního důchodového systému i doložení 2 % z vlastního. Poradkyně jej rovnou upozornila, že tímto se sníží aktuální hrubý příjem.

Následovalo krátké obeznámení, že Raiffeisenbank nabízí celkem čtyři důchodové fondy, z nichž si po absolvování krátkého dotazníku bude moci vybírat. +5 minut

Dotazy zvědavého/málo informovaného klienta: 

O kolik Kč přesně  se mi tedy dle stávajících parametrů tedy sníží  můj měsíční příjem? Odpověď: Vždy to budou 2 % z vaší hrubé mzdy, nyní 600 Kč.

Někde jsem četl, že z II. pilíře už nebudu moci vystoupit... Odpověď: Ano, vaše současné rozhodnutí je nenávratné. Je to asi těžké rozhodovat se v takovém časovém horizontu, ale čím dříve toto rozhodnutí učiníte, tím lépe pro vás.

Kdy se ke svým naspořeným prostředkům dostanu? Budu si moci třeba část vybrat s předstihem? Odpověď: Ne, institut dřívějšího výběru funguje pouze v rámci penzijního připojištění (nově doplňkového penzijního spoření). 

Jak vysoký důchod tedy budu zhruba za 42 let pobírat? Odpověď: Za předpokladu zachování stávajících podmínek a průměrného zhodnocení prostředků 3 % ročně to bude zhruba 6700 Kč.

Není to nějak málo? Odpověď: Moment, prosím, zkusím ještě jednou překontrolovat vyplněné údaje v kalkulačním programu, ta částka je opravdu nějak nízká. Slečna trochu znejistila a rychle telefonicky přizvala kolegyni ke konzultaci správnosti vyplnění parametrů v programu.

Ani ne po minutě vyšlo najevo, že oněch 6700 Kč je měsíční renta plynoucí pouze z II. pilíře, přičítá se k ní ještě důchod z I. státního pilíře, který by za 42 let mohl být kolem sedmi tisíc. Celkově by tak měl klient modelově pobírat kolem 14 až 15 tisíc.

To je samozřejmě líbivá zpráva, nicméně entuziasmus nad ní poradkyně mírně krotí zdůrazněním, že se v tomto případě opravdu jedná jen o přibližná data. Nikdo to nezaručuje, nikdo ani neví, jestli vůbec v budoucnosti nějaký státní důchod bude. Také nemusí být jisté, že zvolená investiční strategie vůbec něco vynese.

Takže se může stát, že přijdu o všechno? Odpověď: Nemusíte úplně o vše přijít, například v Důchodovém fondu státních dluhopisů, ten je silně konzervativní a v podstatě nakupuje hlavně české dluhopisy, v něm vám vrátí aspoň to, co jste tam vložil. To by se s ČR muselo stát něco ekonomicky opravdu hodně ošklivého... +15 minut

Při zmínce o ošklivé budoucnosti byl kolega také upozorněn, že v případě úmrtí jeho naspořené prostředky podléhají dědickému řízení. Kdyby měl zletilého potomka, který by měl již založené důchodové spoření, prostředky se převedou na jeho účet, jinak mu budou vyplaceny. (Situace s variantami při úmrtí je sice komplikovanější, nicméně základ je v odpovědi vystižen)

Poradkyně v průběhu hovoru vstřícně vybízela, aby se kolega dál ptal, že je potřeba ve všem mít jasno. Řeč tedy přešla na leták s modely důchodových fondů a kolonku Poplatky.

Proč máte u fondu státních dluhopisů poplatek 0,30 % ročně a proti tomu u dynamického fondu 0,60 % ročně? Odpověď: Je to dáno tím, že dynamický je složen z akcií, a u těch se stále něco děje a musí to pořád někdo hlídat. Kdežto u dluhopisů, tam je to nejklidnější. (Lidově a jasně vysvětleno)

Při probírání jednotlivých kategorií fondů se poradkyně pozastavila u Konzervativního důchodového fondu a upozornila, že ten jako jediný i přes krizová období vykazoval růst (byť velmi slabý), a že by pro začátek doporučila vložit alespoň část prostředků do něj a zbytek dle výsledku investičního minitestu. 

Co je ten test zač? Odpověď: Je to pět jednoduchých otázek o tom, jestli využíváte některé finanční produkty (běžný účet, penzijní připojištění...), nebo jestli znáte nějaké investiční nástroje (akcie, dluhopisy...). Test vám potom pro začátek doporučí specifické fondy.

Vy si však budete následně moci určit, zda vám to vyhovuje, či ne. Ty strategie, respektive fondy, budete mít možnost v budoucnu  měnit, a to jednou ročně zdarma. Když budete aktivnější, tak je každá další změna v roce za 800 Kč. + 10 minut (Mírně nepřesné, změna strategie 1x ročně zdarma, každá další za 500 Kč; změna penzijní společnosti 1x za pět let zdarma, jinak 800 Kč za každou další změnu)

Zhruba po 35 minutách rozhovoru se slečna nenuceně zeptala, zda tedy kolega opravdu stále má zájem uzavřít smlouvu, vyplnění formuláře dle občanského průkazu by jí mělo zabrat necelých pět minut, pak už zbývá si všechny podklady jen důsledně přečíst.

Pokud si však ještě chce vše v klidu promyslet, může se zastavit později. Jako "studijní materiál na doma" dostává informační brožurku se specifikacemi všech pilířů a přehled modelů důchodových fondů Raiffeisenbank pro II. pilíř důchodové reformy.