Kdo prodává nebo pronajímá dům či byt, musí si pořídit certifikát o energetické náročnosti. Jeho cena se většinou pohybuje podle velikosti a stáří domu mezi třemi a deseti tisíci korunami.
Kolik přesně musí majitel nemovitosti zaplatit, závisí na odborníkovi, který mu štítek vystaví. Žádná omezení stanovena nejsou.
Ale to by se mohlo změnit. Pokud to bude potřeba, přiznává ministerstvo průmyslu a obchodu, že ceny za vystavení energetických štítků bude regulovat.
"Zatím to zcela závisí na tržních cenách," řekl Tomáš Gebauer z Odboru komunikace a marketingu MPO na dotaz, zda je stanovena nějaká maximální cena za vystavení energetického štítku. "Nicméně situaci sledujeme a pokud by došlo k nepříznivému vývoji, jsme připraveni cenu za zpracování průkazu energetické náročnosti regulovat," připustil Gebauer.
Praktické informace a návody pro podnikatele a menší podniky na portálu pro malé a střední firmy ProByznys.info
Energetické štítky jsou povinné. Co to znamená pro stavebníky a realitní agentury?
Například majitel rodinného domu s podlahovou plochou do 150 metrů čtverečních za vystavení energetického štítku nyní zaplatí nejméně 4500 korun. S rostoucí velikostí budovy či větší členitostí tato cena roste.
Právo vystavovat štítky mají pouze energetičtí experti, kteří se registrují u MPO. Nyní jich je více než tisíc a stále jich přibývá. "Zájem o oprávnění je však veliký, proto se toto číslo postupně zvyšuje," podotkl Gebauer.
Na jedné straně tak jsou nyní obavy lidí, aby neplatili za štítek zbytečně moc. Na druhé straně ale hrozí i ostrý souboj mezi jednotlivými auditory.
Energetické štítky zajistí více peněz pro auditory. Rozdělí si na 300 milionů ročně - čtěte ZDE
Prodat nebo pronajmout dům bude možné jenom s energetickým průkazem za několik tisíc - čtěte ZDE
Vysoký počet lidí oprávněných k vystavování energetických štítků může podle lidí z branže vést k cenové válce a snižování ceny. "Takovou kapacitu nebude trh schopen dlouhodobě absorbovat. Dříve nebo později bude tedy nutně docházet k různým tahanicím o cenu štítku, podbízení se zákazníkům či konsolidaci více osob do jediného subjektu," soudí Luděk Lošťák, ředitel společnosti Comfort Space, která se vystavováním štítků zabývá.
Zákazníky nespokojené s prací energetického experta odkazuje ministerstvo na Státní energetickou inspekci, které by měli poslat případnou stížnost. "MPO může v případě porušení povinností vyplývajících pro energetického specialistu ze zákona o hospodaření energií zrušit oprávnění vykonávat činnost a vyškrtnout danou osobu ze seznamu energetických specialistů," doplnil Gebauer.
Průkaz energetické náročnosti musí mít od 1. července letošního roku všechny veřejné budovy s celkovou plochou přesahující 500 metrů čtverečních. Od 1. července 2015 se tato povinnost bude týkat také státních budov větších 250 metrů čtverečních.
Energetické štítky jsou však od 1. ledna povinné pro všechny nové budovy či při přestavbách a prodejích bytů. Zajistit je mají stavitelé, vlastníci budov nebo společenství vlastníků. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.
Tento článek máteje zdarma. Když si předplatíte HN, budete moci číst všechny naše články nejen na vašem aktuálním připojení. Vaše předplatné brzy skončí. Předplaťte si HN a můžete i nadále číst všechny naše články. Nyní první 2 měsíce jen za 40 Kč.
- Veškerý obsah HN.cz
- Možnost kdykoliv zrušit
- Odemykejte obsah pro přátele
- Ukládejte si články na později
- Všechny články v audioverzi + playlist