Energetické štítky zajistí více peněz pro auditory. Rozdělí si na 300 milionů ročně

Zhruba 300 milionů korun si mezi sebe letos rozdělí energetičtí auditoři. Vděčí za to tzv. energetickým štítkům.

Ty musí mít od začátku ledna každý, kdo prodává nebo pronajímá dům. Mají je zajistit také stavitelé, vlastníci nebo společenství vlastníků na nových budovách, při jejich přestavbách i při prodeji bytů. 

Ceny za energetické průkazy se většinou pohybují mezi třemi až deseti tisíci korun. Celá suma je pak odměnou pro energetického auditora nebo firmu, jež jej zaměstnává. 

Stát, který novinku prosadil, na štítcích nevydělá nic. Vyjma registračních 200 korun za kolek pro ty, kteří chtějí získat oprávnění od ministerstva průmyslu a obchodu.

To zajišťuje přezkoušení odborníků a vydává povolení energetickým expertům. Jen ti totiž smí udělovat osvědčení o energetické náročnosti. Jejich seznam je uveden na stránkách ministerstva.

"K dnešnímu dni vlastní oprávnění pro vypracovávání průkazu energetické náročnosti budov 1118 osob," uvedl Michal Bubeník z ministerstva průmyslu a obchodu.

Nyní tak řádově vychází výdělek zhruba čtvrt milionu korun na osobu ročně. Podle odhadů se bude roční poptávka po průkazech pohybovat okolo 40 tisíc.

11 otázek a odpovědí, které byste měli vědět o energetických štítcích - čtěte ZDE

Prostor pro změnu dodavatele energií se zmenšuje. Přesto se ještě hledání alternativ vyplácí - čtěte ZDE

Postupně ale přibývají další auditoři. "Udělení licence není moc rychlé. Říkali mi, že žádostí mají mraky, bude to trvat třeba několik měsíců, než je vyřídí. Já jsem to naštěstí stihl už do konce roku," říká Radek Bělohlávek, který pracuje jako energetický auditor v kladenské firmě ITES. 

To potvrzuje i Bubeník: "Zájem je mimořádný, zpracování žádosti trvá z důvodu velkého množství žadatelů a administrativní náročnosti čtyři až pět měsíců."

Vydělat na štítcích nemůže každý

Získat osvědčení ale nemůže každý. Podmínkou je vysokoškolské vzdělání technického zaměření a tři roky praxe v oboru. U středoškolského vzdělání je pak vyžadována alespoň pětiletá praxe. Zájemce navíc musí složit odborné testy. 

Výše poplatků se velmi liší, dosahovat mohou až zhruba deseti tisíc korun. "Cena vyplývá z hodinové náročnosti práce a záleží to i na velikosti domu. Počítá se tepelná ztráta objektu a spotřeba dalších energií. U starších domů je to složitější. Když není dokumentace, musí se i zaměřit," vysvětluje Bělohlávek.

Prodat nebo pronajmout dům bude možné jenom s energetickým průkazem za několik tisíc - čtěte ZDE

Štítek ke starému domu bez projektové dokumentace pak snadno vyjde i na deset tisíc korun. Ministerstvo průmyslu a obchodu doporučuje těm, kteří by nebyli s cenou spokojeni, aby oslovili více auditorů. 

Vyhnout se nové povinnosti se nemusí vyplatit. Tomu, kdo štítek mít nebude, hrozí pokuta ve výši několika desítek tisíc korun. Úřady ale slibují, že až do konce dubna budou shovívavé.

Domy "oštítkované" nebudou

Nové pravidlo ovšem neznamená, že by každý musel mít na svém domě či u vstupu do bytu speciální "odznáček". Viditelně musí mít štítky umístěné veřejné budovy. Pro města a obce to bude znamenat další výdaje. Ostatní získají speciální dokument, kde je popsáno a graficky znázorněno, jak je daný dům energeticky náročný.

Realitní kanceláře to řeší většinou smlouvami s firmami. Například Sting slibuje díky smluvním partnerům i snížení ceny za štítek. 

"Máme smluvně sjednanou jednu společnost, která má pobočky po celé republice a je schopna to pro nás zajistit," uvedl Tomáš Hejda za společnost Re/Max. 

Zavádění štítků bude pokračovat postupně. V případě pronájmů částí budov má nová povinnost platit od roku 2016. Již existující budovy mají získávat štítky postupně od roku 2015 do roku 2019, a to podle zákonem určené plochy.

Například chaty a chalupy ale mají výjimku a pokud jsou vedené jako objekt pro rekreaci, není potřeba štítek mít. 

Štítky mají sloužit jako informace pro kupující či nájemce, kteří podle nich zjistí provozní náklady na energie. Nové opatření má vést k nižší spotřebě energií, a tím ke snížení výdajů.

Například podle výkonného ředitele realitní sítě RE/MAX Hanuše Němečka mohou nová pravidla ovlivnit ceny nemovitostí. "Lidé budou ochotni si za nemovitost s lepším hodnocením připlatit. Naopak, především u některých starších nemovitostí, očekáváme další pokles ceny," uvedl Němeček.